Jsem spíš fanynkou toho starého Sherlocka, který se skoro nikdy nesmál, byl podivínským outsiderem, nedělal na každém kroku vtipy a nebyl londýnskou celebritou číslo jedna. U tohoto dílu se v podstatě hlavně řešil vztah Sherlock/Watson a případem se postavy zabývaly asi minutu, což je podle mě chyba. A další chybou je ta neustálá, už od druhé série pokračující stylizace postavy Sherlocka do mega super cool chlápka, u něhož je stále zapotřebí používat akční scény a ikonické zpomalovačky. The Empty Hearse byl díl, který více, než onoho starého britského Sherlocka připomínal jeho tupého amerického bratra z dílny Guye Ritchieho.

Mě to teda skvěle pobavilo, na druhé shlédnutí ještě lepší. Jen doufám, že příští díly už budou víc detektivní. Jedna známá říkala, že se jí tenhle díl nelíbil, protože se z toho stal sitcom.

Mně odfláknutý případ taky moc nevadil, užívala jsem si prostě Watsona a Sherlocka (v tomto pořadí). A na rozdíl od spousty lidí, které ironické zobrazení fandomu lehce popudilo nebo znechutilo, mě hodně pobavilo.

Pro mě je to spíše 8/10. To pomrkávání funguje nejvíc na nadržence, co musí pořád vehementně z těch dvou dělat gaye (jeden z důvodů, proč mám raději ty starší Sherlocky). Osobně jsem fanda a po Doktorovi Who byl tenhle seriálový klenot č.2, který jsem toužil přes svátky vidět.
Škoda toho případu, natahované usmiřování budiž, ale případ mohl být přeci jen více promakanější. Závěrečná část s padouchem? To jako vážně?
Každopádně scénka v restauraci byla výborně vtipná, těším se na další nášup a snad na další sérii nebudeme muset čekat věky.