Ten čas nám letí jako blázen. Přijde mi to jako včera, kdy jsem tu plný smíšených pocitů sepisoval spíše neutrální komentář pod recenzi pilotní epizody toho nového, tajuplně pojmenovaného kousku od HBO. Pozůstalí mi tehdy napoprvé nic moc neřekly. Pak jsem si je ale pustil znova. A hle, ono to bylo hned lepší. V druhém díle jsem potom byl už regulérně nadšený a jak čas plynul, vyklubala se z Pozůstalých nepravděpodobná pecka, která svojí na první pohled nikam nesměřující zápletkou leckoho odradila. Dnes už ale spousta z nás až na Daviese ví, že přesně takové jsou občas nejlepší. Kdo se tak nedal a setrval, dostal odměnu v podobě bouře emocí, vynikajících hereckých výkonů, senzačního hudebního doprovodu a především, lákavé pozvánky na druhou řadu, ve které se bude tak trochu začínat nanovo. A nyní nastal čas, aby nám tyto přednosti HBO lehce připomnělo. Jakým způsobem? No přece tak, že nám z nich neukáží ani jednu. Tomu říkám "well played."