Jako každý rok, ani tentokrát nás neuhranuly jen samotné seriály či jejich nejlepší scény, ale hodně plusových bodů samotnému projektu často nahnaly i skvěle napsané a zahrané postavy. Ostatně vypiplané a charismatické charaktery, jež se divákovi vryjí pod kůži, jsou základem každé pořádné pecky, a i letos jsme samozřejmě našim seriálovým oblíbencům rádi drželi palce. Avšak nejen starými známými živ je seriálový fajnšmekr a i letos se mezi novými kousky objevilo několik lahůdkových postav, u nichž jsme si užívali prakticky každou vteřinu stopáže a jejich vývoj nás mnohdy zajímal více, než zbytek seriálu. A právě nováčkům je věnován dnešní žebříček. Jo, a než se budete ptát. Punisher se v tomto žebříčku neobjevuje, jelikož se nám před vlastní sólovkou představil již loni v druhém Daredevilovi. Druhé vítězství v řadě by tak nebylo zrovna fér.

5. Holden Ford (Mindhunter)

Davidem Fincherem produkovaný a zčásti režírovaný Mindhunter vzal první místo v našem žebříčku seriálových novinek, jeho ústřední postava se pak probojovala i do této topky. Což je o to cennější, že Holden Ford není smyšlený, ale založený na skutečném agentu FBI Johnu E. Douglasovi, který v 70. letech skutečně zakládal kriminální psychologii a „profilování“, tak jak je známe dnes. Holden není žádný drsňák, díky své nesmělosti a až geekovskému zažrání do, přiznejme si, divného tématu, je divákovi snadno přístupný. Zároveň z něj ale dělá velice zajímavou figuru jeho obrovský drajv, kvůli němuž jde kolikrát daleko za hranu, což mu pak narušuje vztahy s jeho blízkými i kolegy. (Sam.Vimes)

3.-4. pan Středa (Američtí bohové)

O třetí a čtvrté místo se dělí dvě postavy z Amerických bohů, Stínova žena Laura a jeho zaměstnavatel, tajemný pan Středa. Chlápek, na kterého Stín náhodou (?) narazil po propuštění z vězení. Chlápek, co se sebejistě pohybuje ve světě naprostých magorů (?) a nechává si říkat podle dne, kdy se se Stínem potkali. Ústřední postava naráží na jednu podivnější figurku než druhou, tou nejzajímavější je ale dost možná hned ta první. Ian McShane si svou roli protřelého, rádoby bezelstného a ve skutečnosti intrikujícího a především charismatického postaršího muže naplno vychutnává. A divák s ním. (Sam.Vimes)

3.-4. Laura (Američtí bohové)

Američtí bohové po první sérii přišli jak o showrunnera Bryana Fullera, tak herečku v roli Médií Gillian Anderson a vyhlídky pokračování tak vypadají den ode dne hůř. Z diváckého pohledu se ale o žádné velké zklamání nejednalo a byť je teď díky pomalejšímu tempu a přestylizované režii o něco těžší přesvědčit vaše kamarády o genialitách předlohy, ještě bych to se samotným seriálem nevzdával. A dost možná hlavním důvodem pro to je postava Laury, kterou hraje půvabná a "něčím mě hrozně přitahuje" Emily Browning. Je skvěle napsaná, což se nejvíc projevilo v epizodě věnované právě její cestě do hrobu a zase ven, má parádní chemii se všemi okolo a ještě navíc je tak drze sexy, že jsem kvůli tomu občas bojoval s hodně smíšenými pocity. Technicky je totiž mrtvá a její tělo v podstatě v rozkladu. No co, jsem jenom člověk! (do_Od)

2. Roy Goode (Godless)

Jacku O´Connellovi jsem před 3 lety po zhlédnutí festivalového snímku 71 (mimochodem doporučuji) předpovídal velkou kariéru. Zatím to jaksi neklaplo a on ne a ne prorazit, role se ale naštěstí sypou dál a ta poslední ve westernové minisérii Godless je dost možná jeho nejlepší vůbec. Roy Goode, sirotek, jehož si vzal pod křídla ďábelský bandita v podání Jeffa Danielse a který se pak jednoho dne proti svému mentorovi obrátí a v troufalém pokusu o přerušení vlakové loupeže zapříčíní vyhlazení celého města, je tak trochu spícím hrdinou. Na jednu stranu by rád zaplatil za své hříchy, na druhou si je vědom, že vyřadit se kompletně ze hry by možná nebyl ten nejlepší nápad a do toho všeho ještě potkává svoji osudovou ženu. Scénář s ním nikam nespěchal, nabil mu kolty kvalitními dialogy a na konci ho postavil do osudového duelu se svou otcovskou figurou, po níž přišel překvapivě hořkosladký konec. Takhle rozumně vybalancovaná postava tu už zkrátka pěkně dlouho nebyla a já jsem za ní byl obzvlášť takhle ke konci roku zatraceně rád. (do_Od)

1. James Delaney (Taboo)

Čirá esence herectví Toma Hardyho. Asi tak by se dala ve stručnosti shrnout postava dobrodruha, a tak trochu, magora Jamese Delaneyho, jenž se dlouhých letech vrací do rodného Londýna, aby zde pomstil smrt svého otce, převzal jeho podnik a spustil velkou politickou hru s Východoindickou společností. A hercovi fanoušci musí u této postavy snad slintat blahem. Postava drsná jako šmirglpapír, která toho víc zamručí než namluví, a s tak tajemnou minulostí a stále obrovským potenciálem do budoucna, že si jí musí zamilovat snad naprosto každý. Stačí navíc jeden pohled a z Delaneyho jde takový strach a respekt, že se z něj namístě počůrá strachy snad polovina publika. Hardy je navíc herecký démon, jenž umí všechnu bolest, tajemství, dilema i nas*anost postavy odehrát pouhýma očima. Aby se pak během vteřiny změnil v zabijácké zvíře, které vykuchá všechny okolo. Prostě óda na Hardyho herectví a antihrdina, jehož nejde nemilovat. (Spooner)

 

Čestné zmínky: Wolf (Future Man), David (Legion), Cormoran Strike (Strike), Bob (Stranger Things), Gereon Rath (Babylon Berlin). 

Hlasování se účastnili podle abecedy redaktoři: do_Od, Krasa, Mr.Hlad, Sam.Vimes, Spooner a TedGeorge.