Strana 4 z 4

1 2 3 4

Einstein měl jedno obrovské štěstí v neštěstí, což je v seriálu hezky ukázáno. Expedice, jež měla potvrdit teorii relativity v praxi tím, že bude pozorovat zatmění Slunce, pracovala se špatnými parametry. Pozorování by se tak neshodovala s jeho novou teorií, takže by se mu všichni vysmáli. To zatmění bylo nejlépe vidět z Krymského poloostrova, expedice se tedy vydala na cestu, ale vypukla první světová válka. Členové expedice, kterou tvořili Němci, byli zatčeni ruskými orgány jako agenti nepřátelského státu a nevyfotografovali a nezměřili nic. Za několik let se pokus na jiném místě opakoval, teď už se správnými čísly, všechno perfektně sedělo a jeho teorie aka nový gravitační zákon nastoupila vítěznou jízdu, která už trvá víc než sto let a každý další pokus jí jenom potvrzuje.

 

A proč museli vlastně pozorovat zatmění Slunce? Protože zakřivení časoprostoru se dá nejlépe pozorovat v blízkosti velmi hmotných těles. Nejhmotnější těleso naší sluneční soustavy je samozřejmě Slunce, to znamená, že se chceme podívat na hvězdy, jež se nacházejí z našeho pohledu těsně vedle či za ním. Když se ovšem podíváme, jak Slunce ve dne září, hvězdy vedle něho samozřejmě nevidíme. Naštěstí nám příroda dala k dispozici jedno těleso, které Slunce dokonale zakryje. Ono těleso je sice 400krát menší než Slunce, ale zase je 400krát blíž. Ano, správně, je to náš Měsíc. Proto se muselo čekat, až Slunce zakryje procházející Měsíc, aby mohla být vyfocena poloha hvězd nacházející se vedle či za Sluncem. V okamžiku, kdy přes ně Slunce (a Měsíc) přechází. Pak toto stejné místo vyfotografovali, když tam Slunce nebylo, porovnali polohu těch samých hvězd a čísla seděla s teorií relativity. Dnes se dá Einsteinova obecná teorie relativity vyjádřit dvěma jednoduchými větami a je škoda, že v seriálu nezazněly: 1) Každé těleso kolem sebe zakřivuje prostor a čas. 2) Každé těleso se v tomto zakřiveném prostoru pohybuje nejrovněji, jak umí. 

 

Obecná relativita je tak úspěšná, že předpověděla, objevila či dokázala řadu dalších jevů: Černé díry, červí díry, velký třesk, gravitační vlny, červený gravitační posuv, gravitační čočky…ano, bylo toho dost. Mimochodem, na princip gravitačních čoček, jako důsledek teorie relativity, Einsteina upozornil český inženýr Rudy Mandl, jemuž tento objev nechtěli nikde publikovat, protože ho nikdo neznal a dodnes ho nikdo nezná. Einstein se nad ním nakonec smiloval a napsal do odborného časopisu, že ho jeden kolega R. Mandl upozornil na to, že bychom mohli pozorovat velmi vzdálené objekty pomocí gravitačního čočkování, ale že sám nevěří, že by tento jev byl kdy pozorovatelný. Dnes jsou gravitační čočky běžnou součástí pozorování vesmíru.

Paradoxně Einstein nezískal Nobelovu cenu za jeho mistrovské a originální dílo v podobě obecné teorie relativity, ale za jeho dřívější bádání a tím je vysvětlení fotoelektrického jevu. V seriálu je naznačováno, že mu takto škodil právě Philipp Lenard. Fyzikové dnes říkají, že Einstein měl získat minimálně čtyři nobelovky. Pokud by někoho tohle téma zajímalo, profesor Kulhánek z Fakulty elektrotechniky na ČVUT vám všechno vysvětlí lépe.

 

Co říct závěrem? Seriál se určitě povedl, od obsazení, přes kostýmy, lokace až po počítačové triky (takhle si představuju CGI, co pomáhá a neruší). Tvůrcům patří velký dík za snahu přiblížit fyziku a dílo Einsteina přístupnou diváckou formou. Je to asi maximum, čeho bylo možné v této podobě dosáhnout a kombinace odbornosti s populárním sdělením funguje v seriálu na jedničku. V klasické recenzi by to zkrátka bylo za bezkonkurenční devítku a vy už dejte Géniovi konečně taky šanci.

Vytáhni v hospodě: Tečka za slovem Genius. v názvu seriálu odkazuje na to, že Einstein prý za svým podpisem dělal tečku.

Strana 4 z 4

1 2 3 4