Stručné shrnutí, jakým seriálům jsme v poslední době v redakci věnovali čas, ať už šlo o žhavé novinky, dohánění významných restů nebo desáté opáčko oblíbeného sitcomu. Zmíněné tituly vám mohou sloužit jako malá předzvěst toho, jaké recenze si brzy budete moci přečíst, nebo prostě jako inspirace. V diskuzi dejte vědět, na co v poslední době koukáte vy.

Na co kouká Spooner

Stejně jako většina redakce, i já jsem v uplynulých týdnech dokoukal druhou řadu komiksových The Boys a hned po nich jsem  si naordinoval hororovou antologii The Haunting of Bly Manor. Což jsou pro mě zatím seriály podzimu. A jelikož nám nyní zase začíná tak trochu karanténní období, doufal jsem, že si tento týden najdu několik kandidátů, kteří tuto vysoce nastavenou laťku udrží. No, úplně to zatím nevychází. V první řadě jsem totiž dokoukal dosti propírané sci-fi Vychování vlky od Ridleyho Scotta. A z celé série jsem v podstatě rozpolcený stejně, jako jsem byl na jejím počátku. Spousta solidních momentů a nápadů je tu totiž vždy zabita nějakým tím bizárem, finále dost bolí a to, co scénář provedl se zprvu zajímavou postavou Travise Fimmela, je jedno velké wtf. No, vykecám se víc za pár dní v recenzi.

Netflix mě pak příjemně potěšil přidáním druhé řady historické detektivky The Alienist a po úvodu se zdá, že bych mohl být zase spokojen. Sice se tu možná až příliš na sílu tlačí postava Dakoty Fanning a trochu se obávám, aby výtečný Daniel Brühl nebyl zatlačen do pozadí, jinak ale stále věřím ve svižnou dobovou detektivku s parádní výpravou, jako v minulé sezóně. A když už jsme u té historie, vrátíme se ještě o pár století dál, k německému seriálu Barbaři od Netflixu, kde jsem po hezkých trailerech čekal krvavou historickou řezničinu. Zatím ale dostávám nedopočený mix Vikingů a seriálového Spartaka, který je občas až příliš naivní a klišovitý. A nakonec přidám i jeden sportovní tip. Na Amazonu si aktuálně pomaličku dávkuji dokumentární sérii Fernando o pilotovi formule 1 a neskutečně všestranném závodníkovi Fernandu Alonsovi. Netflixovská série Formule 1: Touha po vítězství je díky své dravosti a svižnosti sice o třídu lepší, fanoušci motosportu by si však měli přijít na své.

Na co kouká Sam.Vimes

V posledních týdnech jsem dokoukal druhou řadu The Boys a byl jsem s drsnou komiksovkou podobně spokojený jako loni s první řadou. Z novějších věcí jsem zkoušel hororovou antologii Monsterland, která v každém díle používá nadpřirozená monstra jako metaforu pro monstra ve skutečných lidech. Což bohužel zní mnohem zajímavěji, než je výsledek, takže jsem po třech povídkách už nepokračoval. Žánry obou zmíněných seriálů kombinuje Helstrom, pohrobek zrušené televizní sekce Marvelu a jediný realizovaný projekt z jejich plánované sady hororovějších seriálů. I přes určité zajímavé prvky ale dává Helstrom až příliš vzpomenout na neduhy těch slabších seriálů ze spolupráce Marvelu a Netflixu, a to navíc s chudším rozpočtem. A nakonec jsem viděl ještě pár dílů druhé řady pohodového seriálu Brian Johnson: Rock na cestě, kde frontman AC/DC zpovídá další veterány hudební branže.

Na co kouká Diego.Dorlan

Od posledního přehledu jsem bohužel neměl zdaleka tolik času, kolik bych si přál, ale i tak se mi poštěstilo s několika velmi skvělými kousky. Největší peckou přelomu léta a podzimu byly samozřejmě The Boys, kde jsem dohnal první řadu a rovnou souvisle navázal tou druhou. Poslední dobou se rád vracím k animované tvorbě a když najdu volnou chvilku, tak si pustím polského Vymítače (Egzorcysta). Jedná se o extrémně nekorektní seriál a zatím ani sám nevím, co si o tom myslet. Díly mají ale jen deset minut, takže to za zkoušku určitě stojí. V pátek pak vyšlo drama The Queen's Gambit o mladé dívce, jež je šachovým géniem. Ani nevím, co mě přesně na seriálu oslovilo, ale již první díl ve mně zanechal velmi silný dojem. Rozhodně mám tak teď o zábavu na několik večerů postaráno.

 

Na co kouká krauset

Možná patřím mezi vyšinuté jedince, kteří si připravují watchlist a reading list podle ročního období. Možná. Takže s podzimem a blížícím se svátkem Všech svatých dávám přednost pošmourným, hororovým kusům (a ten horor ladí i k politické situaci). Rozkoukal jsem druhou sérii původní Penny Dreadful (recenze Penny Dreadful: Město andělů zde) a už po pár epizodách vidím velké zlepšení oproti sérii předchozí. Estetika naplno dozrála, pohyby kamery a kompozice jsou důmyslnější, rozhovory jemněji odhalují povahy mluvčích. Zároveň pokračuji coby poslední odhodlaný z redakce v Lovecraft Country (recenzi celé řady čekejte brzy) a načal jsem francouzskou produkci Netflixu o alternativních dějinách Velké francouzské revoluce s názvem La Révolution, v nichž figuruje zvláštní pandemie (proč tak současně?!).

 

HBO má silné týdny, jelikož kromě Lovecraft Country vysílá i další dva své počiny –  oba jsou excelentní. Jde o minisérii The Third Day s Judem Lawem (recenze, jak jinak, brzy) a vhled do dospívání na vojenské základně We Are Who We Are od režiséra Luca Guadagnina, který je podepsaný pod nádherným Call Me By Your Name. Ještě jsem si střihl Emily in Paris s Lily Collins, která i přes svou absolutní průměrnost zvládá vyvolávat solidní kontroverze (více v recenzi v příštích dnech).

A jakým seriálovým novinkám a starším restům jste se poslední dobou věnovali vy?