Brzy po Spideyho premiéře se všichni chtěli nechat pokousat radioaktivním pavoukem, po zhlédnutí Iron Mana jsme měli o další důvod navíc, proč se stát nechutně bohatým playboyem, "díky" Thorovi začly holky letět výhradně na blonďaté máničky s permicí do fitka, no a když se kiny prohnal Captain America, chtěl každý buďto naverbovat do armády anebo se rovnou vydal do afrických lomů hledat vibranium. Teď si Marvel pro změnu podal ruce s televizním Netflixem, kde udělali seriálového geroje ze slepého právníka, který ovládá bojová umění. Správňácký Daredevil se však od všech výše vypsaných hrdinů neliší pouze tím, že nikdo netouží být nevidomý – je to totiž také zdaleka nejkrvavější comicsovka široko daleko. Znamená to ale, že musí nutně být i nejlepší?

Sympatické postavy, silné comicsové zázemí, oku lahodící vizuál a střídmě dávkovaná brutalita nakonec k naprosté spokojenosti nestačily. Daredevil měl rozhodně na to, aby se v bedně ve třinácti částech proměnil ve výjimečného superhrdinu, jehož právnická odysea přepíše dějiny hraných adaptací obrazových románů. Místo toho sice seriál příjemně šokoval prvními několika krvavými epizodami, zhruba v polovině 1. řady se scénáristicky našel a dokonce divákům představil i jednoho z nejvypiplanějších marveláckých záporáků vůbec. Nečekalo se už ale, že samotné finále (čti poslední tři, čtyři epizody) jakýmsi záhadným způsobem vyšumí do ztracena. Způsobem, který se nyní pokusím zanalyzovat.

Superhrdinou dnes může být každý. Klidně i slepý advokát.Matt Murdock byl frajerem vlastně odjakživa. A kdo by také nebyl, kdyby měl za tátu drsňáckého fotříka s talentem pro posílání profesionálních boxerů do špitálu? Pak ale přišla ona zdánlivě tragická nehoda s radioaktivním sajrajtem v dětském obličejíku, a Mattovi se změnil život. Ne k horšímu – k lepšímu. Člověka nic tak neposílí, jako když přijde o část sebe sama, a potom se snaží s nastálou ztrátou osobnostního rysu vyrovnat. Někteří přerod pochopitelně nezvládnou a raději utečou do jakési sebezničující alternativní reality, takhle to ale funguje spíše ve fiktivním (hollywoodském) světě. V tom reálném se člověk většinou odhodlaně pere za to, aby měl pro co žít. Murdock možná nevidí, jeho ostatní smysly jsou ale po letech tréninku naboostované na maximum.

A teď si sami položte onu fikanou otázku: existuje snad lepší kamufláž pro to, stát se maskovaným mstitelem, než když vaše okolí ví, že jste nevidomí? Tohle netrumfne ani nešikovný Clark Kent s tlustýma brejličkama a rudou pelerínou v šatníku. Murdock se se zatnutými zuby a slepeckou holí v ruce protlouká životem, študuje právničinu a dělá si přátele na celý život. Pak se ale Velkým Jablkem prožene mimozemská invaze v čele se zeleným monstrem a Pánem hromu, kteří nadělají z Mattovy čtvrti kůlničku na dříví, a hned je zaděláno na pořádné trable. Konečně je tedy ten správný čas, otevřít si s kámošem advokátní kancelář. A po nocích mlátit padouchy. Revitalizace Hell's Kitchen (mimochodem reálné části NY, jak mě poučil Spooner) je na spadnutí, ve hře je však kromě vymítání kriminálních potížistů i boj o moc a hlavně tučnou částku v bance. Na účtě Wilsona Fiska.

Netflix si u Marvelu dupnul a zatvrdil se, že Daredevil nebude epizodní záležitost. Proto nám oblíbená stanice naservírovala víceméně konzistentní dějovou linii, ve které jde stále o to samé: světlejší budoucnost jedné zdemolované čtvrti. Matt a jeho sidekick Foggy spolu pomáhají stařenkám, jež chtějí prachatí magnáti připravit o střechu nad hlavou, a starají se o opuštěné modelky ze stavební společnosti, které vehementně zbrojí proti vlastnímu chlebodárci. Proč ne, to (zatím) není výtka. O trochu jinak koncipované dobro Hell's Kitchen jde ale zároveň i zamindrákovanému pološílenci Fiskovi. Zvítězí v tomhle boji dobra proti zlu dušínovská povaha, nebo razatní a nesmlouvaný přístup k nahnuté věci?

Daredevil je zatraceně brutální, temný a drsný. Občas ale i ukecaný a rozvláčný.Je hodně fajn, že je seriálový Daredevil celkem nekompromisně brutální, a taky že razí novátorský přístup k ohraným comicsovkám díky zase o něco temnějšímu podtónu. Uznání si zaslouží i skvěle napsaný záporák se zkratkovitým chováním a zejména herec Vincent D'Onofrio, který mu vdechl život. Příběh šlape, Murdock se učí dostávat pracovní i fyzické rány, a dvě třetiny sezóny utečou i díky epickým bitkám s výborným (nebo dokonce žádným!) střihem jedna báseň. Potud pecka. Potom se ale zločinecká situace ve čtvrti možná až příliš vyhrotí, efektní cliffhangery nešetří kýbly krve, a začne se buďto moc zdlouhavě kecat nebo rovnou zmateně přešlapovat na místě.

Ničemu paradoxně vůbec nepomáhají ani repetitivní kulisy, kdy se to všechno hlava nehlava mlátí na stále stejné střeše baráku, ve stejné ulici plné odpadkových košů nebo v tom samém bytě/garáži/opuštěné továrně. Je to snad metafora? Murdock je slepý, a tak seriál tone ve tmě, přičemž si ani jako diváci neužijeme prozkoumávání neotřelých lokalit? Jedna čtvrť, ryze noční hrdina – chápu. Tvůrci si nicméně přísně vyhraničeným prostředím tak trochu svázali ruce. V takové desáté epizodě již známe Hell's Kitchen téměř nazpamět, a i když se tu stále najde místo pro skvělé scény (S.W.A.T., Fiskovo dětství, Mattovo pronásledování auta, Foggyho rozervaná duše), Daredevil chtě nechtě nudí. Naštěstí ale opravdu jen malinko.

Bezprostředně po skončení závěrečné části se prostě nelze zbavit dojmu lehkého zklamání. Tragická scénáristická berlička před finišem byla vyloženě na pěst, Fisk a Rosario Dawson aka Claire měli dostat mnohem více prostoru, a celkově by tomuhle ďáblovi slušel spíš bansheeovský kabátek než okázalé machrování s dramatickými dialogy po vzoru The Wire či politického Bosse. Na druhou stranu má ale celá první sezóna Daredevila tu úžasnou vlastnost, že se na ni s odstupem času díváte jako na čiré televizní zjevení. Zjevení, které se nebálo vytasit s originalitou v podobě krve, uvěřitelné temnoty a seriózní osudové zápletky. A o tom to celé je. Mohl být tenhle seriálový restart ještě o kousek lepší? Nejspíše ano. Také ale mohl dopadnout mnohem, mnohem hůře. Uvidíme se zase za rok. A kdy se s vlastní comicsárnou konečně vytasí HBO?