Ano, druhý hraný seriál z předaleké galaxie už máme za sebou a tentokrát se na stream Disney+ vydal samotný Boba Fett. A po obřím úspěchu Mandaloriana se od něj také čekaly velké věci. Jenže minimálně u nás v redakci to populární námezdní lovec tak jednoduché neměl. Dokázal tedy Boba Fett nakonec přesvědčit o tom, že si svůj vlastní seriál zaslouží? A je novinka určena i někomu jinému, než jen opravdu skalním Star Wars fandům? No, nečeká vás teď úplně příjemné čtení.

Jak to vidí Spooner:

Po prvním díle jsem ještě měl tendenci nad Boba Fettem trošku držet ochranou ruku a naivně jsem doufal, že nám Robert Rodriguez a spol. naservírují v rámci mezí chlapácké a drsné dobrodružství ze světa Star Wars. Jenže to, co přišlo poté, byla marnost v mnoha ohledech. A já vlastně ani nevím, kde pořádně začít. Zpočátku jsem měl v příběh bývalého námezdního jezdce celkem víru, protože flashbacky – ač často příliš přetažené – byly v linii s Tuskeny docela slibné a dávaly slavné postavě trochu jiný rozměr. Jenže tyto základy nakonec nevedly naprosto k ničemu, flashbacky po čase vyšuměly do ztracena a titulní postava zůstala přes veškeré snahy totálně plochá a nezajímavá. A to i kvůli tomu, že Temuera Morrison to v hlavní roli prostě neutáhne a sledovat ho v akčních pasážích je často poměrně bolestivé. Což se dá ostatně říct i o Rodriguezovi, který na režijní židličce až překvapivě selhává, jeho akce často hraničí s parodií (honička na skútrech!) a Dave Filoni i čím dál jistější Bryce Dallas Howard ho se svými epizodami bez problémů válcují.

Nejvíce ovšem Boba Fett zklamává v rámci příběhu, který by se dal sfouknout během dvou epizod. Pokud jste doufali, stejně jako já, o pokus o Star Wars gangsterku, v níž bude postarší drsňák pletichařit proti ostatním klanům, čeká vás zde poměrně velká bolest. Zdejší děj je totiž opravdu příšerně plytký, hloupý, odfláknutý a působí dojmem, jako by se o gangsterku pokoušel šestiletý kluk. A místo toho, aby se budoval napínavý a funkční příběh, tvůrci natahují stopáž nejdříve flashbacky a poté pátou a šestou epizodou, které ovšem vypadly z jiného seriálu, hlavní postava se v nich vůbec nevyskytuje a já považuji jejich zasazení do této novinky v podstatě za přešlap, kvůli němuž výsledek už vůbec nedrží pohromadě. 

A to i přes jejich nepopiratelné řemeslné kvality, pár vděčných momentů, prokazatelně větší rozpočet a obří nálož fan servisu, jenž měl ale skalní fandy jen lacině uchlácholit a nechat je zapomenout na předešlé díly. A na fakt, že tvůrci nemají v celé sérii vlastně co vyprávět. Ve výsledku však pro mě i tyto dva zářezy prohlubují scenáristickou marnost celého seriálu, ale v podstatě i celého nastavení aktuálního SW univerza, v němž se tvůrci stále točí v kruhu a místo zaměření na kvalitní příběhy a posouvání věcí kupředu se sází jen na nostalgii a prvoplánové podkuřování skalním fanouškům. Mnohým z nich to stačí, mně už ale rozhodně ne. 5/10

Jak to vidí Jokolo:

Upřímně a s vervou jsem se snažil o to, abych k Bobovi přistupoval nestranně. Přestože mi celá postava vždy připadala nezajímavá a hype kolem Mandaloriana mě absolutně minul, doufal jsem, že tvůrci přijdou s čímkoliv, co by nesázelo jen na laciný fanservice a nepůsobilo by jako něco, co dávají ve čtvrtek v půl čtvrté na Nova Gold. Byl jsem ochoten přijmout i to, kdyby série sázela na epizodní příběhy bez většího přesahu, které by alespoň dávaly smysl a přinesly by zajímavé využití nekonečně bohatého světa. A nepřišlo nic z toho. Celá premisa je až směšně jednoduchoučká – Boba shromáždí bandu náhodných lidí, aby si na konci měl kdo zastřílet. Motivace postav je v tomto seriálu sprosté slovo. Vysvětleno není nic, veškeré dějové odbočky slouží jen tomu, aby se děj dostal do míst, které působily cool na concept artech. Věřím, že právě nad nimi si tvůrci seriálu museli pohonkávat stejně intenzivně jako teen fandové, kteří díky tomu seriál hodnotí jako to nejlepší, co nám svět Star Wars přinesl. Mluví se o poctách starým sci-fi flákům nebo westernové atmosféře, což jsou ale bohužel jen vzletná slova, jež se snaží zakrýt tupou prázdnotu celého seriálu.

V půlce seriálu přijde divně uchopená odbočka k Mandalorianovi. Dvě epizody jsou věnovány prakticky jen jeho dějové lince a Boba absentuje. Což rozhodně nikomu nevyčítám, Boba je napříč seriálem pouze plochá figurka hlubokým hlasem odříkávající vzletné hlášky o věrnosti. Rozhodnutí věnovat se Mandovi a dvě epizody de facto vytrhnout z byť jednoduchého, přesto kompaktního děje, ale působí násilně a rušivě. Jako kdyby si Favreau v průběhu natáčení uvědomil, že točí srágoru, a snažil se to zachránit podbízením se oblíbenými postavami, jimiž Mando a Grogu bezesporu jsou. Obě epizody jsou sice plné vaty, příběh posouvají jen málo a slouží jen k tomu, aby nás známé tváře zahřály u srdíčka a připomněly nám, že nesledujeme Xenu, ale Star Wars. Přesto se jedná o nejlepší části série, a to právě proto, že se nesoustředí na hlavní dějovou linku. Což je vpravdě tragické a děj kvůli tomu nepůsobí kompaktně, ale amatérsky.

Prostředí seriálu je prázdné, neživé a levné. Okupují ho totiž zmiňované nezajímavé charaktery z omalovánek, které jsou možná jinak barevné a veliké, ve výsledku ale všechny naprosto stejné. Husté, drsné, házející hlášky a neohrožené. Téměř žádná z postav v sobě nemá ani špetku konfliktu nebo motivace. Černý wookie vypadá dobře, ale jakékoliv jeho jednání je nevysvětlitelné. Motorkářský gang byl komický už v prvních vteřinách a jak série pokračovala, stával se čím dál nesnesitelnějším. Klany v Mos Eisley, jež nejspíš měly tvořit podstatnou dějovou část bojů o moc, bez udání jakýchkoliv důvodů přecházejí z jedné strany na druhou. Zrada, které se Boba dočká v poslední epizodě, tak nemá absolutně žádný dopad a působí jen jako levná snaha o dramatizaci, aby po sobě mohlo střílet víc lidí. I samotná akce, které se opět musel ujmout vyčpělý Rodriguez, je pomalá, nudící a příšerně nelogická. Opět se tu sází na dobře vypadající momenty, jež jsou rádoby kulervoucí, ve výsledku ale jen doplňují obrázek o pouhé snaze poskytnout hezky vypadající výjevy, o nichž se bude mluvit a naženou lajky na sítích.

Nechci říkat, že se nepovedlo nic. Při některých úvodních dílech a rozvíjení linky s Tuskeny jsem měl dojem, že tvůrci se pokouší vykročit novým směrem a poskytují neživé postavě, jejíž oblíbenost tkví pouze v brnění, povedenou backstory. Tento dojem ale bohužel rychle zmizel pod tíhou hlavní dějové linie, která na tu flashbackovou nijak nenavazovala a dojem kompaktnosti tak byl roztříštěn. Mandalorian mě nijak neoslovil, ve srovnání s plešatým pupkáčem ale poskytl vcelku vítané osvěžení, byť mohly jeho díly být nosnější a méně nudit asi stohodinovým stavěním lodi. Potěšilo mě i CGI v konkrétních scénách (všichni víme jakých), které oproti poslednímu dílu Mandaloriana působí jako z jiného vesmíru a ne jako z Malování. Bohužel ale z toho pozitivního dovedu vypíchnout jen tyto jednotlivosti, co ve výsledku moc neovlivňují celkový dojem z prázdného, tupého a na efekt hrajícího seriálu bez jasné koncepce. 3/10

Jak to vidí tomasmy:

Po skvělé druhé sérii Mandaloriana jsem se na Bobu Fetta docela těšil, a to i přesto, že k mým oblíbeným postavám se nikdy neřadil (tatík byl lepší). Že to ovšem po dějové stránce bude taková nuda, to jsem tedy vážně nečekal. Celkový dojem z nezajímavého seriálu zachraňují jen epizody číslo 5 a 6, které, jak už víte, jsou pokračováním Mandaloriana a Boba se v nich prakticky neobjevuje. A o to smutnější právě je, že je těch zbývajících pět dílů úplně o ničem. Temuera Morrison v titulní roli je víc, než cokoliv jiného, naprosto nezajímavý a necharismatický a za akčního hrdinu ho rozhodně (již) považovat nelze. Děj je utahaný, prakticky nic zajímavého se v seriálu po celou dobu neděje (stále hovoříme o těch pěti epizodách řešících hlavní zápletku) a ty záživnější momenty tady reprezentují pouze flashbacky v prvním díle a závěrečná honička ve třetím.

Co naopak chválím, je vizuál. Má to parádní westernový feeling a krásnou kameru, Star Wars jsou v tom pořád vidět i cítit (ty osmdesátkové – atmosféra je prostě zachycena perfektně) a nechybí výtečný soundtrack, ten je navíc dokonce ještě lepší, než v Mandovi. Při sledování jsem se ovšem opravdu bavil jen málokdy, přesto jsem se nevzdával, a věřil, že alespoň finále bude důstojné. Místo toho jsem dostal lov na tatooinskou godzillu. Neni nic krásnějšího, než zjištění, že celý seriál směřoval právě k tomuto momentu, ač mu nic nenasvědčovalo. Z vizuální a technické stránky jsem tedy z Boby naprosto nadšen a dvouepiodní odbočka s Mandem je zcela perfektní (a za 10/10). A právě ta může za to, že nakonec celý seriál hodnotím o něco lépe. A zatímco na nového Manda se těším, bez další řady Boby Fetta bych se klidně obešel. 6/10