„Lidem se líbí to, co jim nabízím. Jen nemají rádi slovo ‚nácek‘.“ Toto Stormfrontino přesné vypozorování lze označit za stěžejní výrok druhé série The Boys, která mimo jiné ukazovala, jak snadno si nic než domnělá autenticita může získat oblibu v době sociálních médií. Také je to sentiment, který až příliš připomíná – a zjevně si utahuje z – věty „Nejsem rasista, ale“. Na konci druhé série byla sice Stormfront denacifikována (číst za pomoci ruského výkladového slovníku jako „zničena"), jenže  informace o jejím prosazování takzvané nadřazené rasy prosákly na veřejnost a Homelander (Antony Starr), který s ní vrkal, má pořádný PR problém. A žijeme v době, kdy jsou pro „superhrdiny“ PR problémy ty jediné problémy. Jak to ustojí?

Se superhrdiny se to má tak. Jsou křehcí. Přestože nosí k pláštěnce i rukavice, jsou to spíše oni, s kým je třeba zacházet v rukavičkách. A Homelander cítí křivdu. Proč by se měl opakovaně ukazovat v televizi a mluvit o Stormfront? On přece nezastává názor o nadřazenosti bílé rasy. On zastává názor o nadřazenosti sebe (a možná zbytku superhrdinů). Na začátku třetí série musí zas a znova absolvovat celý mediální cirkus a opakovaně se za svůj vztah se Stormfront omlouvat a vsazovat se do role láskou zaslepeného. Až mu dojde trpělivost a spustí monologickou tirádu, že už má dost toho, jak jej mocní lidé drží zkrátka, a cílí přesně na konspirační teoretiky, když prohlásí: „A pokud mají mocní lidé pod kontrolou mě, tak si pište, že i vás.“ Homelander se cítí jako bůh a bohům je třeba přinášet oběti. A Antony Starr, ztvárňující ho s cvičeným hollywoodským úsměvem, je lepší než kdy dřív.

Mezitím se ústřední banda, The Boys, snaží bojovat s nebezpečnými „superhrdiny“ legální cestou. Hugie (Jack Quaid) pracuje na Federálním úřadě pro superlidské záležitosti vedený kongresmankou Victorií Neuman. Za poslední rok se jim podařilo snížit počet mrtvých civilistů po setkání se "superhrdiny" o 60 procent. Jeho oblíbená hvězdná přítelkyně Starlight (Erin Morariarty) se stává díky svým vysokým ratingům spolukapitánkou Sedmičky. Dokonce i Butcher (Karl Urban) hraje podle pravidel a dopadené supíky předává úřední spravedlnosti. Může ovšem tato kancelářská idyla vydržet dlouho? A jedná se vůbec o idylu?

The Boys jsou v podstatě seriálem o absurditě marketingu, jak o tom korporátním, tak politickém. Jak je veřejné mínění iracionální ukazuje i reakce na Homelanderův nekontrolovaný monolog (protože autenticita!), zejména na území takzvaného Rust beltu, jenž dnes rozhoduje prezidentské volby. Tato série startuje obzvlášť silně, pokud jde o zastoupení reklam a záběrů z filmů a reality show. Výběr nového člena týmu je tak pojímám jako Superstar a nechybí nové memoáry superhrdinů, neboť Deepovi vyšla nová autobiografie s názvem Deeper.

Nadále zůstala spousta vtipů na současnou popkulturu a na naši vlastní posedlost superhrdiny, Marvelem a DC. Už v prvních minutách to schytá Snyderverse ve zmínce o režisérském sestřihu filmu o zrození Sedmičky s hashtagem „releasethecut“. V onom filmu si střihne cameo i Charlize Theron (jsem si jistý, že je ráda, že se vyskytla zde spíše než v Justice League).

Mnoho lidí žertovně uvádí, že by chtěli zemřít při sexu. Ve světě The Boys je to ale na denním pořádku. Jako když v první řadě žena se supersílou rozsedla nedopatřením hlavu muže, který jí dopřával orální sex. Třetí řada se v tomto směru překonala. Pride month začal nejbizarnějším gay sexem vůbec, při němž se jeden z milenců zmenšil a doslova vstoupil do penisu druhého. Byť i standardní sounding vyžaduje opatrnost, tato lidská verze posouvá fráze o bezpečném sexu do úplně jiných sfér. Hlavní poučení je: nekýchejte v močové trubici. To je scéna, kterou by vám Marvel v Ant-Manovi nenabídl, že.

The Boys jsou po Succession dost možná nejlepší satirou současné korporátní Ameriky. Ukazují budování kultu osobnosti a fakt, že superhrdinství je jen reality show, a to i v případě světa, kde opravdu existují superschopnosti. Diváci, kteří se alespoň trochu vyznají v americké domácí politice, zde opět najdou desítky větších i menších popíchnutí a zesměšnění (jako když Butcher navštíví sjezd zbrojařské lobby, kde jsou ozbrojení návštěvníci vpouštěni přes detektory kovů – geniální absurdní!). Že to nakonec bude muset opět tato "banda pro sebe" vzít do vlastních rukou, to se dalo očekávat. Ale tvůrci seriál pevně v rukou nepřestali držet nikdy, federálním úřadům pro superschopnosti navzdory. A dokazují, že i bez superschopností se dají dělat velké věci.