Když před třemi lety vtrhla na obrazovky Cinemaxu druhá řada podceňovaného Bojovníka podle námětu Bruce Lee, udělal mi seriál neskutečnou radost. Z přehlíženého akčňáku vyrostla vyspělá a vrstevnatá gangsterka s řadou výživných postav a twistů, u níž byly špičkové bitky a akční scény jen lahodnou třešničkou na dortu. Z Bojovníka se zkrátka vyklubal jeden z vrcholů roku 2020 a i díky vysokým kvalitám se seriál i navzdory velkým obavám přesunul na streamovací HBO Max a dočkal se třetí série. Laťka po minulých krvavých jatkách byla ovšem zatraceně vysoko. Dokázali se tvůrci chopit druhé šance a navázat na vysoké kvality, nebo po třech letech čekání přišlo mírné vystřízlivění?

Opět se podíváme do Čínské čtvrti, která se stále vzpamatovává z krvavých střetů s Irčany. Tong Hop Wei se kvůli tomu ocitá pod nátlakem policistů a jeho vliv ve čtvrti oslabuje. Toho využívá Mai Ling s gangem Long Zii, jejíž vliv i díky kontaktům s vedením města sílí, dělá si v podstatě co chce a vítá pod svými křídly další gangy. Jun a Ah Sahm proto musí najít nové cesty, jak Hop Wei oživit a vrátit ho zpátky na vrchol. A otevře se jim nečekaná cesta v podobě padělání peněz. Jenže Ah Sahm, toho času nový hrdina Čínské čtvrti, se ocitá na morálním scestí a neví, zda chce být gangsterem, či pomáhat lidem. A pak se potká s půvabnou tiskařkou Yan Mi. Ve městě mezitím vrcholí bitva o boj starosty, O'Hara zažívá střet s novým policejním šéfem a Leary se snaží postarat o Irčany a zároveň si získat jméno mezi politiky.

Scenáristům zkrátka ani tentokrát velké ambice nechybí a neservírují nám jen boj mezi tongy, ale i pohled do jednotlivých sfér San Francisca a o politikaření tu není nouze. A to i přesto, že většina konfliktů se zde stejně nakonec vyřeší pěstmi, kopanci či meči. Jenže právě velké ambice jsou paradoxně i největší Achillovou patou třetí štace. Těch postav si autoři během uplynulých let vymysleli opravdu hodně, přidávají se samozřejmě i nováčci a většině z nich se scénář pochopitelně snaží dát nosnou a silnou zápletku. Jenže to má bohužel za důsledek, že se Bojovník rozjíždí v první polovině sezóny opravdu velmi pozvolna, úvodní epizody působí značně roztahaně a rozkouskovaně a chvíli to trvá, než si stěžejní dějové linie sednou a najedou na tu správnou kolej. Ne všechny zápletky a dějové odbočky jsou navíc zajímavé a bez milostného vzplanutí Honga či Buckleyho by se stopáž rozhodně obešla.

Ne že by první polovina řady byla velkým zklamáním. Ústřední linky a postavy stále skvěle fungují a autoři moc dobře ví, kdy zpomalující tempo nakopnout správně načasovanou bitkou. Jen zkrátka úvodu chybí větší tah na branku a drajv, který byl přitom v druhé sérii takřka nezastavitelný. Jakmile se však děj v druhé polovině utřídí a scenáristé se začnou více věnovat hlavním konfliktům, začne to být starý dobrý Bojovník, jak ho máme rádi. Scénář šlápne konečně pořádně na plyn, postavám začne jít o krk a napětí by se dalo opět krájet. Sice tu tentokrát chybí kulervoucí epizoda v podobě devátého zářezu ve „dvojce“, gradace posledních dílů ovšem funguje na maximum a samotné finále je pořádně silnou pumelenicí, po níž bude divák ihned vyžadovat čtvrtou řadu.

Po stránce akce se tu navíc zase jede ta nejvyšší seriálová liga. Fandové asijské kinematografie budou opět maximálně uspokojeni, choreografie bojových scén je na špičkové úrovni a jednotlivé bitky dokážou být stále pěkně různorodé, osvěžující a samozřejmě i proklatě brutální. Znovu platí, že i po stránce výpravy či vizuálu dokáží tvůrci za málo peněz vykouzlit mnoho muziky a dobová atmosféra stále nemá chybu. Andrew Koji navíc během seriálu vyrostl v hodně charismatického tahouna a i všichni ostatní už jsou ve svých rolích naprosto sebejistí. Fanoušky mlátiček pak samozřejmě potěší i účast Marka Dacascose. Jeho postava je však bohužel kvůli přehršelu zápletek a charakterů trochu upozaděna a nemá příliš prostoru na to zazářit. I když ve spojení se stále bezchybným Taslimem se snaží svůj menší čas využít na maximum.

Třetí Bojovník tak kulervoucích kvalit druhé série kvůli ospalejšímu úvodu nedosahuje, nejedná se však o nijak velkou prohru. Seriál sice doplácí na přehršel postav a snahu tvůrců toho odvyprávět až příliš, po unaveném startu ale zase nabere dech a servíruje poctivé akční řemeslo s výtečně napsanými postavami, které ve své druhé polovině ani na moment nezvolní. Dodá navíc vyvrcholení, po němž autorům i to přešlapování odpustíte. Tak teď musíme znovu doufat, že i tentokrát se na Maxu slitují a Ah Sahm bude nakopávat zadky i nadále.

---

Autor: Milan Rozšafný
Foto: Max