S koncem veleúspěšné Hry o trůny se před několika lety uvolnila pozice krále televizní fantasy. Na úspěch zmíněného seriálu se postupně pokusily navázat Prsteny moci, Zaklínač či Rod Draka, nadšené ovace diváků však vesměs nevzbudily. Trochu stranou pozornosti pak zůstávalo Kolo času, zpracování rozsáhlé ságy amerického spisovatele Roberta Jordana. Ani to nejprve neoslňovalo kvalitou, situace se však v druhé řadě změnila. A tak před několika dny vyvrcholila již ta třetí. 

Dlužno podotknout, že již z podstaty rozsáhlé knižní předlohy měli tvůrci Kola času (The Wheel of Time) ve svých rukou celou řadu trumfů. Jordanův promyšlený svět je osídlen velkým množství propracovaných postav, které stojí proti sobě v odvěkém souboji dobra a zla. Originalita této fantasy přitom tkví i v tom, že klade důraz především na ženské postavy. 

Zatímco první řada především nastínila základní zákonitosti prostředí a doby, druhá pokračovala v podrobném prokreslení světa i postav. Ta třetí tak může stavět na pečlivém budování světa, přičemž tentokrát se tvůrcům do značné míry podařilo vymýtit některé z dřívějších neduhů – například nekonzistentní tempo vyprávění. Vzhledem k vyššímu rozpočtu jsou minulostí také otřesné speciální efekty, jež hodnocení seriálu srážely při jeho premiéře.  

Ačkoli skalní fanoušci Jordanovy ságy, jež zahrnuje 14 (v některých vydáních 15) knih a čítá hodně přes deset tisíc stran, budou jen těžko spokojeni s řadou menších či větších odchylek od předlohy, showrunner Rafe Judkins tentokrát bezesporu odvedl dobrou práci. Podařilo se mu ořezat přebytečné postavy i dílčí příběhy a prolínání jednotlivých linek funguje lépe než kdy dřív. Přesto by ale některým z osmi epizod prospěla ještě kratší stopáž. 

Pro třetí sérii platí, že těží ze slibného cliffhangeru té předcházející, kdy se Rand al'Thor oficiálně prohlásil Drakem Znovuzrozeným, a zároveň přináší ještě větší temnotu. Budoucí dění přitom předznamenává již nečekaně brutální úvodní epizoda. Ta čtvrtá, v níž se střetávají minulost, přítomnost a budoucnost, pak představuje dosavadní vrchol Kola času. A to nejen pro svou mimořádnou vizuální působivost. 

Ostatně, ač se to po rozpačitě přijímané první sérii může zdát zvláštní, vzhledem k pokračujícímu postupnému nárůstu kvalit je Kolo času nyní dost možná nejlépe vypadající televizní fantasy. Výprava a především kostýmy jsou tentokrát pomyslnou třešničkou na dortu, dobře však vypadají i četné souboje, které umně kombinují práci šermířů a CGI. 

Herecké obsazení v čele s Rosamund Pike patřilo k ozdobám Kola času již dříve, a s přibývajícími sériemi se to nijak nezměnilo. I představitelé nových postav tak podávají převážně dobré výkony. Každému však nemusí sednout Josha Stradowski. Ten je nejuvěřitelnější ve chvílích, kdy má být sladký a nevinný, s postupným přerodem Rand al'Thora v Draka Znovuzrozeného ale letos třicetiletý Nizozemec nepředvádí nic, co by potvrdilo jeho pozici hlavní postavy ságy. 

Problémem může být i horší přístupnost Jordanova světa publiku. To, co jej činí unikátním, totiž Kolu času zároveň vysloužilo pověst špatně adaptovatelného díla. Kromě již zmiňované rozmáchlosti je to i složitá mytologie, cyklická časová osa a nezvykle znějící jména hrdinů. 

---

Autorka: Tereza Polaczyková
Foto: Amazon Prime