Karel Šíp se v úvodu svěřil, jakou otázku docela často dostává při setkání s lidmi. Přiznal se, že na dotaz: „Kam na to chodíte?“ se špatně odpovídá, takže se nám pokusil přiblížit svůj myšlenkový pochod při vymýšlení vtipů. No, když už nic, tak to byl šikovný oslí můstek, jak uvést prvního hosta.

Tím byl ředitel Zoologické zahrady v Praze Miroslav Bobek. Dopodrobna rozebrali gorilí expozici, asi jednu z nejoblíbenějších atrakcí v Zoo Praha. Zmínili i další neméně zajímavá zvířata, například slonici Shanti, která kromě filmové kariéry po boku Pana Taua udivuje svými malířskými schopnostmi a podle všeho se její obrazy dobře prodávají. Kromě jiného ještě probrali útěky zvířat, jejich sponzoring a Miroslav Bobek pak představil i nějaké plány do budoucna.

Dalším hostem byla cestovatelka a spisovatelka Milena Holcová. Vzhledem k tomu, že cestuje převážně stopem, Karla Šípa zajímalo, jak tenhle způsob dopravy funguje u nás a jak ve světě. Dozvěděli jsme se, že nejlíp se stopuje s baťohem, vlajkou a mapou, to pak totiž budíte dojem cestovatele a máte možnosti tímto způsobem projet téměř celý svět. Pokud ale chcete mít naprostou jistotu, že vás někdo vezme, stopujte s dětmi, to je pak prý tutovka. Ještě zajímavější ale byly zážitky Mileny Holcové z muslimských zemí, kde jako žena a cizinka v jednom zažila pár horkých chvilek.

Třetím a posledním hostem Všechnopárty byl herec Ladislav Županič. V úvodu Karel Šíp zmínil jeho kandidaturu do senátu. Ve volbách však neuspěl, takže se radši věnovali divadlu. Po vzpomínání na šéfování a účinkování v Hudebním divadle Karlín, ze kterého byl v roce 2002 na pokyn tehdejšího primátora odvolán z funkce, se bavili také o dabing Clinta Eastwooda a Michala Dočolomanského. A konec samozřejmě patřil jeho aktuální práci a hrám, ve kterých vystupuje.

V úvodu Jan Kraus okomentoval akci Věcí Veřejných, tohle mrtvé politické těleso totiž pořádá nákupní zájezdy do sousedních zemí a zřejmě se tak snaží podporovat německou nebo polskou ekonomiku, raději než tu naši, protože vědí, že tady po nich už neštěkne ani pes.

Prvním hostem talk show byl Saša Rašilov. Známý herec a dabér se rozpovídal o jedné ze svých zvláštních rolích, o dabingu Mickey Mouse. Jako jediný u nás totiž tomuhle světoznámému myšákovi propůjčil hlas, ale než se tak stalo, musel projít složitým a náročným konkurzem. Za vzpomínal i na dabing Star Treku a se slovy: „...když jsem daboval jednoho černocha s brejlema... seděl tam strártrekista a kontroloval nás.", jsme tedy poznali, že asi trekkie nebude. Svěřil se, jak se mu žije na vesnici, kam se svou manželkou uprchl z města.

Po delší době jsme měli opět možnost přímo porovnat obě talk shows, protože si Jan Kraus, stejně jako nedávno Karel Šíp, pozval Andreu Hlaváčkovou. Po úvodním Krausově mazlení s medailí – snad nic nechytí, už se s ní blíž poznalo víc lidí a zvířat – důkladně rozebrali s olympijskou vítězkou její smysl pro pořádek. A vlastně k ničem jinému se pořádně ani nedostali.

Posledním hostem byla Ada, autorka blogu Módní peklo a vítězka Křišťálové lupy. Kromě toho, že představila svou práci, se pustila do vylepšování šatníku Jana Krause. A teprve pak začalo to pravé módní peklo.

O úplný záběr se pak postaral houslový virtuóz Edvin Marton, držitel hudební ceny Emmy, který se proslavil především svou spoluprací s krasobruslařem Jevgenijem Pljuščenkem. Po krátkém, přes tablet tlumočeném, rozhovoru s Janem Krause, zahrál skladbu Čaje Šukarije.

Všechnopárty se v pátek zadařilo. Ředitel Zoo pobavil víc než jeho předchůdce Fejk, s cestovateli také nikdy neprohloupíte a rozhovory s nimi jsou zajímavé. A vlastně i ten Županič nebyla taková katastrofa, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jenže je to co? Je to marný. Je to marný, protože Kraus překvapil se sympaťákem Rašilovem a odrovnal nás s Hlaváčkovou. S Adou to byl sice trapas, ale konec ještě stihl zachránit Marton a Krausova ruština.