Dávno předtím, než jako Corben Dallas chytal zrzavý krásky s minimalistickým vkusem v oblíkání do taxíku, předtím, než si coby Joe Hallenback dával motivační proslovy v autě, dokonce ještě předtím, než jako John McClane naboso a v nátělníku vyřídil Hanse Grubera a jeho kamarády, dávno před tím vším tu byl muž jménem David Addison Jr. A jak nejlépe zakončit týden s Brucem Willisem, který odstartoval na Moviezone sérií článků o jeho nejznámějších flácích, než-li připomenutím si jeho začátků na televizních obrazovkách po boku Cybill Shepherd ve skvělém seriálu Moonlighting. Ten shodou okolností oslavil 3. března 28 let od své první epizody a my tak toto výročí příhodně využijeme jako pomyslnou tečku za ódou na Willise.

Moonlighting se poprvé objevilo v roce 1985 a stojí za ním Glenn Gordon Caron. Jednoho dne se u něj zastavil producent z ABC Lewis H. Erlicht – ti dva už měli v té době za sebou spolupráci na podobně laděném Remington Steele. Erlicht chtěl po Caronovi, aby mu vymyslel detektivku, kam by mohl obsadit nějakou velkou hvězdu. Caron měl nápad, že seriál okoření špetkou romantiky a když se ptal Erlichta, co si o tom myslí, odpověděl, že je mu to jedno, o čem to bude, hlavně ať je to detektivka. Caron se tak pustil do práce. Už během psaní si ovšem začal uvědomovat, že hlavní ženskou roli píše přímo pro Cybill Shepherd. Ta si později scénář přečetla a na nabídku okamžitě kývla. Tvůrcům se navíc svěřila, že jí to hodně připomíná komedie Howarda Hawkse (Dvacáté století, Jeho dívka Pátek). A vzhledem k tomu, že ani Caron ani producent Jay Daniel neměli páru, o čem to mluví, Shepherd jim pustila několik jeho filmů, aby ukázala, jak se v nich pracuje s dialogy. Později proběhlo ještě jedno promítání už s Brucem Willisem.

Jeho obsazení však nebylo tak jasnou záležitostí. Je třeba si uvědomit, že Cybill Shepherd byla v té době už poměrně dost známá. Měla za sebou několik úspěšných filmů a zkusila si i seriálové role, takže záleželo spíš na ní, jestli do toho půjde. To Bruce Willise nikdo neznal, skoro v ničem nehrál a musel si tak projít náročným konkurzem, kterého se účastnilo 2000 herců! Glenn Gordon Caron měl však jasno, jakmile se tam Willis objevil, a bylo jedno, že za dveřmi čekaly ještě dvě třetiny uchazečů na roli Davida Addisona. Samozřejmě to nebylo jen tak. Bohužel nežijeme v ideálním světě, kde si tvůrce někoho pro danou roli vysní a bez problémů ho dostane. Do všeho totiž začala kecat stanice ABC. Asi nejpodstatnější výtkou vůči Willisovi bylo, že by mu nikdo z diváků nemohl uvěřit tu chemii a jiskření se Cybill Shepherd. Všichni víme, jak moc se mýlili. Willis tak může děkovat hlavně Caronovi, že za něj bojoval a že si ho vydupal, protože nebýt role v Moonlighting, asi těžko by o tři roky později pobíhal v Nakatomi Plaza jako John McClane.

Tvůrci Moonlighting nebyli odvážní jen při obsazení neznámého Bruce Willise, dokázali se celkem odvázat a popustit uzdu zaběhnuté seriálové formulky. Moonlighting tak bylo ve své době  v mnoha ohledech jedinečné. Nejenže patřilo mezi první dramedie (vyvážený obsah dramatu a komedie) na televizních obrazovkách, ale zároveň se scénáristé vůbec nerozpakovali a často si dovolili bořit pomyslnou bariéru mezi diváky a herci. Nejednou se tak objevují narážky na scénáristy a televizní stanici nebo se Shepherd a Willis obrací přímo na diváky. To byl často případ úvodu některých dílů, kdy se Maddie a Addison dívají přímo do kamery a promlouvají k publiku. Důvod k tomu byl však čistě prozaický. Stávalo se totiž, že díky rychlosti s jakou ze sebe postavy sypaly dialogy, se ne úplně vždy podařilo dodržet předepsanou stopáž, proto bylo třeba tyhle mezery něčím vyplnit. Moonlighting se nebálo ani popichovat jiné seriály. Remington Steele, jenž byl Caronův předchozí projekt, se párkrát stal terčem narážek a vrchol nastal v momentě, kdy se objevil samotný Remington v podání Pierce Brosnana. Těch dnes známých jmen se ostatně v seriálu objevilo víc. Za všechny stačí zmínit Whoopi Goldberg, Marka Harmona nebo Demi Moore (tehdy už „paní Willisová“).

Už víme, že Moonlighting bylo celkem originálním seriálem, i když se jednalo o detektivu, kterých lidé mohli vidět spoustu, tahle byla něčím zvláštní, něčím jiná. Kromě scénáristických vtípků a pomrkávání na diváky, tu nejdůležitějším prvkem bylo duo Shepherd Willis. Nevěřící Tomášové z ABC museli snad zalézt do toho nejtemnějšího sklepa, když uviděli, jak to těma dvěma klape a jak celý seriál táhnou. Cybill Shepherd dokonale zahrála roli bývalé modelky Maddie Hayes, která už nějakou dobu žije ze své někdejší slávy a když se jednoho dne probudí a zjistí, že její účetní jí zpronevěřil všechny peníze, musí začít opět pracovat. Jediné, co jí zůstalo, je nevýdělečná detektivní kancelář Blue Moon vedená bezstarostným a v mnoha ohledech takovým přerostlým dítětem Davidem Addisonem Jr. Ten pod hrozbou ztráty téhle pohodové práce přemluví Maddie, aby si detektivní kancelář nechala. Z na první pohled absolutně nesourodé dvojice se stávají partneři a Maddie využívá své kontakty na místní smetánku, aby si zajistila trvalý přísun případů.

Všechny tyhle prvky, které jsme si tady teď vyjmenovali, a je jedno, jestli to byl shakespearovský díl, snové epizody nebo ta černobílá, ty všechny udělaly z Moonlighting obrovský hit. Ten seriál milovali všichni. Diváci hltali každý díl, kritici se rozplývali nad výborně napsanými postavami, dialogy a hereckými výkony Shepherd a Willise. Důkazem toho bylo i 16 nominací na ceny Emmy, a to všechno jen za druhou sezónu! I se sledovaností to nevypadalo vůbec špatně a ve třetí řadě dosáhl seriál vrcholu v podobě devátého místa. Ovšem právě třetí řada je často označována za zlom, konkrétně pak její čtrnáctá epizoda, ve které se Maddie a David dali po dvou a půl letech konečně dohromady. Tehdy se začaly objevovat první znatelné poklesy ve sledovanosti, jenž nakonec vedly ke zrušení seriálu. Tvůrce Moonlighting Glenn Gordon Caron to však připisuje něčemu jinému.

Podle něj za vše může až čtvrtá série, v níž měli Shepherd a Willis málo společného času. To bylo hned z několika důvodů. Cybill Shepherd čekala dvojčata, a tak v podstatě ze seriálu úplně zmizela. Tvůrci měli něco předtočeno, ale roubovat na to další scény, které vznikají s delším časovým odstupem je hodně složité a výsledek ne vždy odpovídá představám. Z Bruce Willise se zase pomalu stávala velká hvězda, stihl totiž natočit první Smrtonosnou past a díky jejímu úspěchu se mu okamžitě začaly hrnout filmové nabídky. Do nějaké týdenního účinkování v seriálu se mu už tak moc nechtělo. A jestliže máte seriál výlučně postavený na vztahu dvou hlavních postav a oba jejich představitelé nemají na natáčení čas nebo se jim do toho už nechce, dostáváte se do setsakra prekérní situace. Ale pozor, to není všechno. Takové problémy totiž nevyvolají moc dobrou náladu na place. Willis s Shepherd spolu nevycházeli zrovna dvakrát nejlíp a ani Glenn Gordon Caron nebyl z Shepherd příliš nadšený, dokonce kvůli ní seriál opustil. Údajně to dospělo až do takové situace, kdy Caron cítil, že buď odejde on anebo Shepherd. A že se ABC zbaví Cybill Shepherd nebylo moc pravděpodobné.

Pomalu se tak nad detektivní kanceláří Blue Moon začala stahovat mračna. ABC jakoby se už nemohla dočkat zrušení seriálu a začala rozprodávat kulisy. Naštěstí se Moonlighting dočkalo závěrečné epizody, která se nesla přesně v tom samém duchu, v jakém celou dobu seriál bavil své diváky. Maddie s Davidem přicházejí do kanceláře, jejíž kulisy jsou postupně rozmontovány a odnášeny pryč. Zároveň tam na ně čeká jeden z hlavounu ABC a oznamuje jim, že seriál byl zrušen. Oba pak běží přes studio a hledají producenta jménem Cy. Nachází ho, jak promítá epizodu, kterou natáčeli před dvěma týdny. Cy jim pak vysvětlí, jak to ve světě seriálů chodí a co se děje, když je příliš nízká sledovanost. Vše zakončuje dojemná scéna Maddie a Davida, podtržená prostým oznámením: Detektivní kancelář Blue Moon přestala fungovat 14. května 1989. Případ Anselmo nebyl nikdy vyřešen a dodnes je záhadou.