Jestli by měl včerejší tracklist Superstar odpovídat optimálnímu vzorku československé hudební scény, zřejmě se v našich končinách zastavil čas před novým miléniem. Scénáristi největší české televizní soutěže neustále vzývají Facebook, Zora Kepková říká slovo „wow“ za každou rozvitou větou a přesto celý večer odpálí písnička od Marcela Palondera. To už nám dramaturgové rovnou mohli jako zvláštního hosta předvést Pepu Melena a jeho variaci na Depeche Mode (která vážně existuje). Supestar nám stále něco vypráví o „nové éře“ a přesto se tu znovu objevuje Miro Žbiro, a některé písničky jsou za poslední ročníky použity snad popáté. Kolo československých hitů bylo zkrátka obsahově nezvládnuté a nemohlo diváky bavit už z principu. Tohle není nová éra. Pokud tedy nežijeme v roce 2006.

Před přenosem jsem se lidsky zařekl, že už se neprofesionalitě moderátorské dvojice nebudu smát. A ačkoliv došlo k objektivnímu zlepšení Juraška a zklidnění Kepkové, pořád je jejich nejoblíbenější bylinou mučenka, kterou rádi koření své výstupy a způsobují divákům muka. Za špičku večera pak považuji rozhovor Kepkové se Žbirkou, kdy několikrát za sebou řekla výraz „meky“, což skvěle charakterizovalo její dosavadní rétorický výstup. Na druhou stranu výtečná byla tentokrát Ewa Farna v roli porotkyně, jež je pro mě obecně největším překvapením současného superstářího ročníku. A kdo mě (ne)překvapil ze samotných soutěžících?

 

Virginia Buberníková (Marcel Palonder – Láska)
Mělo to harfu, stage byla promyšlená do posledního detailu a přesto mi v Giině výkonu zoufale chybělo charisma. Je pozoruhodné, že zpěvačka s podobným exotickým vzhledem nedokáže svá sdělení více prodávat. Třeba kdyby se ubralo na megalomanii, pohádkových šatech a písnička byla pojata více barově, sedělo by to Virginii lépe. Porota byla opatrně nadšená, Ewa hovořila o vkusnosti. Poté přišla Zorka a sdělila světu cosi o páření přírody. Vkusnost byla rázem fuč.

Jaroslav Smejkal (Kryštof – Obchodník s deštěm)
Očekával jsem touchdown, ale Jaromírova verze kolovrátkového Obchodníka s deštěm byla… ehm, obskurní. Jeho hlas z ní v češtině bohužel nehezky a namísto charismatického sametu jsem slyšel spíše patos a přehrávání. Michal Šeps před lety přišel a zazpíval tutéž písničku tak, jak mu dredy narostly. A bylo to překvapivě o mnoho lepší, než Jarovo pohrávání si s melodií. BTW: Jarda sice nenosí podpatky a dlouhé šaty, ale bezkonkurenčně nejvíce ze všech soutěžící se bojí pádu na pódiu. Možná i proto byl jeho pokus tak strnulý.

 

Kristína Debnárová (Jana Kirschner – Pokoj v duši)
Kristínu jsem měl zafixovanou jako adeptku na vypadnutí už od semifinále. Do druhého finálového večera však vstoupila nesmírně přirozeným výstupem s písní, na níž se pravda nedá mnoho pokazit. Frázování bylo místy nepřesné, ale jakýmsi kouzlem se jí podařilo vyrobit atmosféru, kterou se minulý týden snažila tak zoufale vykřičet. Vrchol večera přišel ale až po výkonu. Zorka se jako jediná zasmála svému vtipu o popularitě Pokoje v duši mezi slovenskými nebožtíky, čímž si zadělala na úchvatný stěr od Pavola Habery. Palec hore!

Adam Kukačka (Ivan Hlas – Na kolena)
Jako kdyby Zdeněk Škromach spadnul hlavou do kádě s brilantinou a šíleně to rozjel na půdě Senátu. Adamův vzhled paradoxně skrývá netušené možnosti, a zatímco jsou ostatní chlapci v soutěži zakřiknutí a bojí se při písni krokovat, Adam rozjíždí twist o velikosti ekonomické krize. Perfektní vystoupení a v pasáži na kolenou jsem chviličku (ale opravdu jen chviličku) slyšel Rammstein. Muck!

Tereza Mandzáková (Marie Čírová – Búrka)
Fíha, tohle bylo špatné. Na pomezí mezi křikem a splývání s kapelou vzniknul velmi nervózní a nevyspělý výkon. Tereza přitom měla jednu z divácky vděčnějších písní, která s trochou umu mohla zaujmout i originálu neznalé diváky. Jediným styčným bodem tak byl Terezin outfit ala igelit, to kdyby přišel k ránu déšť. Následoval jen čekaný kartáč od poroty a Zorka, které bylo šumajstr, že před ní Tereza natahuje moldánky. „Jsi zaskočená, zklamaná, dojatá – popiš mi to, popiš mi to!“ Monology vagíny.

V reklamním breaku jsem přepnul na TV Šlágr. Odehrávala se tam obdobná soutěž, při níž navíc Jana Peterková barvila kraslice. Spolknul jsem chuť již nepřepínat zpátky.

Štefan Pčelár (IMT Smile – Bozk)
Miro Žbirka v medailonu nepřímo vyjádřil své negativní pocity z výběru písničky a nás pak čekala dvouminutová nuda na pódiu. Štefanova nijakost vystoupení by se dala dobře srovnat s Virginiou. Bozk nezazpíval špatně, ale jakési osobní antipatie a odtažitost mi bránily, abych si jeho výstup užil naplno. Porota jej posléze pěkně zdrbnula a Zora se mu v rozhovoru posmívala, že je starý. Být jím šel bych strčit hlavu do pčelího úlu.

Sabina Křováková (Lucie – Sen)
V úvodní korepetici řekl Janek Ledecký Sabině, ať tam "nacpe vagón patosu". To se posléze také stalo a mně afektovanost jejího Snu příšerně vadila. Před přenosem jsem očekával vrchol večera, ale i zvláštní koncept celé písničky, jenž zabránil Sabině v gradaci, mě zkrátka do sedačky neposadil. Něco tam chybělo, třeba ten fingovaný saxofon, který ve verzi stejné písně před dvěma lety přinesl znovu Michal Šeps. Gratulaci tak radši věnuji Romanu Juraškovi. Ten totiž předvedl úplně profesionální a sympatický výstup.

Veronika Stýblová (Lucie Bílá – Vokurky)
Proč? Verča minule předvedla profesionální, moderní výkon a Davida Guettu vystřihla tak, že by mohla v mžiku hrát na současných hitových rádiích. Nyní se jí pořad pokusil nastrojit jako Janu Petrů a dodal jí písničku, známou z veřejných bruslení v celé České republice. Bylo to zazpívané dobře a bez zádrhelů, ale pořád to byly jen ty prokleté „Vokurky“. Tady se někdo snažil favoritku soutěže lehce potopit. Nevím, kdo to byl, ale povedlo se mu to.

Daniel Šmidák (Desmod – Som na tebe závislý)
Martina Haricha jsem nikdy neměl příliš v oblibě, ale rozdíl mezi jeho verzí Desmodu a tím, co předvedl Daniel Šmidák, se snad nedá poměřovat konvenčními metrikami. Pořád si nejsem jistý, nakolik funguje Danův status plážového modela, ale veškeří dívčí oblíbenci před ním (včetně Juliána Záhorovského) vkládali do svých písniček nepoměrně větší množství muzikantství. Jediné plus za to, že na mě po písni už nepůsobil tak nesnesitelně nesympaticky. Jen aby své televizní úsměvy ještě měl komu věnovat.

Karol Komenda (Miroslav Žbirka – Cesta zakádzanou rychlosťou)
Další zbytečný soutěžící. Minulý týden odzpíval stěží tři fráze, nyní lovil text z těch nejvzdálenějších mozkových zákoutí. Komenda je takový ten typ falešného rockera, který sice vypráví o drsných riffech, ale dělá mu problém překřičet elektrickou kytaru. Jistý si byl jen v závěrečném ou,ou,ou, které však až příliš připomínalo rektální traumata. A vzhledem k tomu, že Ewa Farna vyřknula podobnou komparaci, nepřišel celý výkon tak nějak záchodový pouze mně.

  

Martin Šafařík (Janek Ledecký – Proklínám)
Příšerný průšvih a Martin musí být rád za svá výborná předchozí kola, jinak bych jej na místě zkoupal jako Komendu se Šmidákem. Přišlo mi to, jako kdyby se zpěvák kalepy The Calling Alex Band (s nímž má velmi podobnou barvu hlasu – jen porovnejte), naučil kapku slovensky a rozhodl se zpívat českou poprockovou baladu. Porotě vadilo dušení se v refrénech, mě příšerně štval americko-slovenský přízvuk. Pevně doufám, že se v příštím rockovém kole rozhodne zase pro nějakou zajímavou volbu. V neděli totiž zůstal ve stínu Honzy Kříže, který Proklínám v druhé řadě české Superstar zazpíval o několik pater lépe.

Při vyřazování se představili oba „trenéři“ finálového večera, Miro Žbirka a Janek Ledecký. Janek dokázal, že v Superstar by se se svým zpěvem neprobojoval možná ani do divadla a Miro předvedl výkon na pomezí Borise Carloffa a Sound of Arrows (což nyní nemyslím vůbec špatně). Československé kolo bylo každopádně přehlídkou převážně špatných výkonů anebo trpkých zklamání. Nejlépe z večera vybruslila překvapivě Kristína Debnárová a také Adam Kukačka, který se vrátil k padnoucím rock and rollovým hitům. Jelikož moderátorům při vyřazování již dýchal na záda Nicolas Cage se svým filmovým shitem, proběhla selekce rychle a bezbolestně. Odnesl to Karol Komenda. Neplakal jsem.

Příští týden v rámci rockového kola bych tak prosil především lepší a promyšlenější tracklist. Předem děkuji.