Love songy. Kdyby mi moderátorskou dvojicí Juraško-Kepková nebylo neustále připomínáno, že sleduji zamilované kolo, mohlo jít rovněž o večer dle vlastního výběru, pop-rockovou night anebo poctu rožnění prasat (čemuž by odpovídal ten kvičící Michal David sniffující ženu, což je jedna z nejnechutnějších představ vůbec). Playlist večera tentokrát přerostl samotné výkony, které byly převážně bezkrevné a neenergické. Obecně mi začíná připadat, že Nová éra zůstane bez jediného showmana a z posledních tří Československých sérií je tou jasně nejhorší. Žádný Bendig, Cristovao, Chodúr, Šmajda, Harich, Gunčíková nebo Šeps. Jen šestka technicky vyspělých zpěváků, otrávená porota, hrstka diváků a pár hrdinných rekapistů. Notně unavených rekapistů, přesněji řečeno.

  

Veronika Stýblová (Mariah Carey – Without You)
Bez Veroniky v šatech, gradující odrhovačky a obláčků kouře by to zřejmě v Nové éře Superstar nešlo a k Without You bych v podstatě mohl zkopírovat své starší komentáře. Tentokrát však není možné nezmínit poněkud nejisté hloubky ve slokách, které zněly jako kdyby se Pepa Dvořák AKA vodník z libovolné pohádky topil v hasičské nádrži. Bohužel, opakovaný vtip přestává být vtip a mě už se tahle pompézní „skoro-dokonalá“ Stýblová nelíbí. Mé hokejové já navíc bylo uraženo Veroničiným prohlášením o hokejistech-hlupácích. Tak jsem hloupý, no a co. Já bych zase nechtěl chodit s ní.

Štefan Pčelár (Vašo Patejdl – Ak nie si moja)
Tohle se nedalo zazpívat o moc lépe. Ak nie si moja je příšerně otravný cajdák k otravnému filmu a Štefan z něj jen těžko mohl vykřesat něco výjimečného. Kartáč od poroty je zasloužený jen částečně. I já jsem skrze obrazovku viděl, jak to Itcha nebaví a bohužel to bylo o několik mimických svalů očividnější, než by bylo v pořádku. Nebavilo. Ale Itcho za to mohl jenom zpola.

Sabina Křováková (Rihanna – Love the Way You Lie)
Ve stínu Kristýny Zakuciové. Kdo si pamatuje výtečnou rockovou verzi této zpěvačky z Hlasu Československa, ten mi musí dát za pravdu, že Sabinina variace byla poněkud dietní. Předem jsem očekával buď ohromný touchdown nebo ohromný průšvih. Bohužel Sabinina Rihanna by zasluhovala plato pomerančových Energitů. Je to zvláštní. Interpretka, kterou jsem si z prvních kol poněkud otrávil za její floutkovské punkové výkony, je nyní zbrklá jako Zora Kepková za volantem. Nelíbilo.

Martin Šafařík (Lucie – Dotkni se ohně)
Odameričtění Martina Šafaříka a jeho nejlepší výkon za hodně dlouhou dobu. To, že má Šafa silný „kodymovský“ přízvuk, toho už jsem si všimnul v prvních kolech. A v Dotkni se ohně se mi jeho barva hlasu poprvé líbila i v české písničce, což je ohromný pokrok a velká příležitost pro další postup v soutěži. Zorka měla husí kůži a já jsem jí měl taky. Znamená to, že jsem taky husa? Kdo řekl husa? Já neřekl husa!

 

Tereza Mandzáková (Frankie Goes to Hollywood – Power of Love)
Iritace. Krásná písnička a pěkná verze, ale Terezy zpěv mě přesto jakýmsi zvláštním způsobem iritoval. Mohl bych sem obtisknout kompletní vyjádření Pavola Habery (samozřejmě přeložené do svojí miloučké češtiny), protože tohle byl přesně ten výkon, který bych mohl polykat večer namísto Neurolu. Takové nevinné, neemotivní a ukňourané. Bez drápů a s mohutným zíváním.

Adam Kukačka (Olympic – Jasná zpráva)
Adam i díky tragickým událostem minulých dní dostal možnost zamířit do citlivého místa a trefil se v podstatě dokonale. Možná bych u Jasné zprávy ocenil, kdyby Adam u zpěvu neseděl, avšak i vzhledem ke smrti bubeníka Peroutky to bylo zřejmě dramaturgicky elegantní řešení. Po neškodné Tereze byl tohle závan přirozenosti, na který se překvapivě každý týden těším čím dál víc. Mě se tohle podání Olympicu zkrátka líbilo a z první části přenosu se jednalo se Šafovým přednesem Lucie o největší highlight. Pekňučké.

 

Veronika Stýblová (Iveta Bartošová – Víš, lásko)
Tajně jsem doufal, že Veronika pojme zaprášený taneční hit české bulvární divy s humorem a nadsázkou. Divoká gesta, mimické změny výrazů a pohyb po pódiu… Humorné to nikterak zvlášť nebylo, ale i přesto mě Iveta Bartošová bavila více než Mariah Carey. To alibistické „já si tohle nevybrala“ mě po horších výkonech začíná vyloženě štvát. Veronika to mohla pojmout po svém a ne ostentativně prskat na Soukupovu pleš. Nevím, proč se dnes rozhodla prodávat nesympatičnost. Já jí kupovat nechtěl.

Štefan Pčelár (Oasis – Wonderwall)
Liamu Gallagherovi by se to nelíbilo. Ale jemu by se nelíbilo patrně nic. Doufal jsem, že by Itcho mohl vystřihnout Wonderwall, tak jak jí na akustických koncertech zpívá její autor Noel. Tohle bylo táborákové podání britrocku a doufal jsem, že to floutkovství originálu ve Štefanově výkonu alespoň do jisté míry zůstane. Bohužel, naštvanost Morning Glory se v tomhle případě zmrsknula do zamilovaného notování. Za Vaša mohl částečně Vašo, za tohle mohl jedině Štefan.

Sabina Křováková (Petra Janů – Už nejsem volná)
Děkuji. Tohle bylo ono. Po prachobyčejném Pčelárovi a nudné Stýblové přišla Křováková a pobavila. Už její někdejší podání Celine Dion bylo přinejmenším zajímavé, Celinin cover byl zajímavý úplně stejně. Habera byl uražen, já jsem byl po tomto koktejlu Petry Janů a opilé tancovačky příjemně naladěn. V Nové éře je jakákoliv odlišnost nesmírně cenná a Sabina sice není charakterní umělec, ale exot do jisté míry jo.

Martin Šafařík (Justin Timberlake – What Goes Around...)
Šafa zpívá tuto výrazově zabijáckou písničku i ve svém kapelnickém repertoáru, takže se výtečný výkon dal tak nějak dopředu očekávat. Výborné to skutečně bylo, leč mě osobně se ty falzety zas tak betonově jisté nezdály. Martinova letitá práce s hlasem je skutečně znatelná, ale lehounce jsem v jeho výkonu postrádal špetku šoumenství. Vlasy namazané brilantinou, outfit ťip ťop a přesto to byl jen „nějaký zpěvák stojící za mikrofonem“. Lucii dal o několik emocí lépe, tohle bylo spíše just in time, nežli Justin Timberlake)

 

Tereza Mandzáková (Beata Vrbasová - Vrať mi tie hviezdy)
Nuda v černém. Slovensky. Nijak.

Adam Kukačka (Bryan Adams - Everything I Do)
Tři slova. Benjamin Francis Leftwich. Je zvláštní, že mě tahle komparace napadla až při Adamově ztvárnění zřejmě největšího kolovrátku od Bryana Adamse, ale ta lehkost, ta barva hlasu a melancholie, to je přesně Benjamin v plné kráse. Bohužel, Everything I Do… je jedna z těch písní, která mě nudí ještě dřív, než začne hrát její úvodní klavírový prolog. Bylo to zamilované, sladké a leftwichovské, avšak také čitelné a sivé. Babičky vlhly. Já ne.

V úvodu jsem zmiňoval, že Nové éře jaksi chybí charisma a šoumenství. Popravdě si nedovedu představit, že by se z poslední šestice soutěžících vylíhnul nějaký výrazný muzikant. Pár průměrných desek se zřejmě urodí a po Nové éře se urychleně zavře voda. Jediný, kdo tak může ze současné série Superstar těžit, je Ewa Farna, která přeci jen představila veřejnosti jinou tvář, než je ta její zmalovaná z obálky Brava. Upřímně mi tak bylo jedno, kdo ze zbylé party vypadne. Nejhorší z nudných ale byla zřejmě Tereza Mandzáková a mysleli si to se mnou porotci i diváci. Žádná škoda.