Všechno to vlastně začalo již s recenzí k pilotu aneb diskuze na TVZone nabírají také v recapech k pecce Nica Pizzolatta a Caryho Joji Fukunagy olbřímích rozměrů. A právem. True Detective totiž můžeme bez nadsázky označit za jeden z nejpovedenějších seriálů posledních několika let, který by vaší pozornosti rozhodně ujít neměl. Může za to nejen jednolitý scénář (vzpomeňte na promyšlenost Breaking Bad) a režie, ale také herecká dvojka Woody & Matty ruku v ruce s celkovou parádní atmosférou. Jo, je to jednoduše bomba. Rozhodně nezávidíme všem odvážlivcům, kteří čekají na kompletní maratón osmi dílů - načež se v (nejen našich) diskuzích připravují o zanícené vrtání se v indiciích k případu. Sami jsme se nyní po pěti částech seriálu rozhodli, že je na čase, podělit se s diváky o ty nejzajímavější fandovské názory. A že jich je požehnaně!

ČLÁNEK OBSAHUJE SPOILERY K PÁTÉ ČÁSTI SERIÁLU 

Internet je holt vděčnou studnicí informací. Šíleným i důvtiplným teoriím se tu daří lépe než houbám po dešti, sesumírovat jich následně větší část dohromady se ukazuje býti otázkou pár desítek minut. My vám tedy aktuálně přinášíme český překlad těchto vybraných hypotéz, a také si příležitostně přihřejeme svou vlastní myšlenkovou polívčičku. Proč je seriál až po paroží natřískaný depresivními filozofickými promluvami? Naznačuje něco silný podtext náboženské problematiky? Co je vlastně zač onen "žlutý král"? A kdo je možná vrahem? Otázek je mnoho, odpovědí zatím žalostné minimum. Což však nic nemění na tom, že je mrazivě příjemné se teď v podobných domněnkách důkladně prohrabat. Představme si je v několika krátkých bodech.

- jak hodně se tuzemská distribuční odnož HBO sekla s českým názvem? Respektive jak moc divákovi v jeho úvahách pomůže, zamyslí-li se nad významem slovního spojení "Správný detektiv"? V tomhle bude něco víc, milý Watsone! Nezapomínejme pak ani na propagační hlášky na amerických plakátech, jež v překladu hlásají zhruba "Dotkni se temnoty, a temnota se Tě dotkne zpátky," nebo "Člověk je nejkrutější zvíře". Yep, bude veselo.

(tak tenhle pán a jeho dílo za tím nejspíš stojí)

- Robert W. Chambers: dobře si jeho jméno zapamatujte. Je dost s podivem, že o tomhle pánovi zatím nebyla v seriálu zmínka (rád se nechám opravit). Právě newyorský spisovatel (26.5.1865 - 16.12.1933) totiž stojí za souhrnným vydáním deseti temných povídek o lidských hříších a nezkrotnosti vědy s názvem The King in Yellow (volně přeloženo jako Žlutý král či Král v žluté). V českém vydání zatím sbírka nevyšla.

- v knize se mj. objevuje hororová novela The Repairer of Reputations, kde vystupuje mladík jménem Hildred Castaigne. Ten končí po nešťastném pádu z koně v léčebně ve společnosti manipulativního lékaře, na lůžku se poté začte právě do fiktivní divadelní hry "The King in Yellow". Hry, jejíž scénář přivádí čtenáře k šílenství za hranice příčetnosti: odhalují se tu nezvratitelné pravdy o fungování všehomíra, což poškozuje duševní stránku čitatele – nic nevědět je lepší než vědět všechno. Hildred postupně zmagoří, a nakonec po pokusu o napadení skončí v ústavu pro nepříčetné kriminálníky. Ani na konci povídky se potom neví, zdali někoho ve svých amocích, v důsledku běsnění a během halucinací pod vlivem prášků nezabil.

- samotný Žlutý král bývá označován za záhadnou a zlovolnou nadpřirozenou bytost

(králi to v pochmurné krajince zatraceně sekne)

- v povídce se lze dočíst o fiktivním starodávném městě Carcosa. To ale bývá v knize vždy pouze zevrubně popsáno – často na něj smyšlené charaktery spíše jen vzpomínají poté, co bylo zcela zničeno nevysvětlitelnými silami. Může se jednat o autorovu představu světa, odsouzeného k záhubě? Světa, v němž se vše donekonečna opakuje? Smyčka, která se po staletích její vyčerpávající existence rozpadá v prach... "Čas stvořila smrt, aby jej mohla zabít."

- určitě si vzpomínáte na zdánlivě nesrozumitelné Ledouxovo blábolení o černých hvězdách, Slunci a měsíci. Chambersova mysl dala vzniknout mlžnému jezeru Hali u bran města Hastur (v blízkosti Carcosy), kde se "měsíc a slunce spolu jako dvojčata potápějí ku spánku, a na jehož hladině se odrážejí hvězdy, černé jako noc sama". Jestli něco Chambersovi opravdu šlo, tak to byly depresivní básně, jichž je ve sbírce The King in Yellow hned několik.

(fiktivní město Carcosa očima fanouška čtenáře-malíře)

- povídky ze sborníku The King in Yellow si v mládí přečetla celá řádka velikých fantasy, hororových a science fiction spisovatelů, včetně např. H.P. Lovecrafta, Raymonda Chandlera, Roberta Heinleina, Neila Gaimana nebo George R. R. Martina. Zejména Lovecraft si poté do jeho Cthulhu eposu z Chambersovy tvorby mnohé vypůjčil, a to nejen co se tíživé a temné atmosféry týče. V souvislosti s True Detective se také často spekuluje o prosakujících náznacích nadpřirozena: část fandovské základny věří, že se v poslední epizodě dočkáme "zemského zatracení kosmických rozměrů" či dokonce samotných chapadlovitých božstev ze zmíněného kultu Cthulhu.

- dostáváme se k faktům ze samotného seriálu. Kdopak z vás si všiml tetování dívky z ulice Karly, kterážto Rustyho a Harta navedla ke kostelu a náboženské skupině, s jejímž duchovním vůdcem detektivové hovořili? Ano, správně, Karla měla po celém krku vyzobrazené záhadné černé hvězdy.

(kult božstva Cthulhu se v průběhu staletí dočkal již mnoha podob)

- v Cohlem prolistovávaném deníku Dory Kelly Lange – zavražděné prostitutky s nasazeným parožím – si mohl pozorný divák všimnout citací z Robertovy knihy a taktéž nakreslených černých hvězd, stejně jako pochmurné básně z úvodu Chambersovo povídkové sbírky

- Hartova starší dcera je otázkou sama o sobě. Kde vlastně holčička viděla sexuální scény, které později kreslila kamarádkám ve škole? Proč jsou stěny v Hartovic domě pomalované točitými spirálami (opět z rukou jedné z dívek, fakt tam jsou), jako vystřiženými ze složky k případu? A co měla znamenat zdánlivě nevinná scénka z hraček na zemi v dětském pokojíku? Možná to jsou hovadiny, ale... lze snad Martina považovat za podezřelého?

- Joel Theriot se ve třetí epizodě během rozhovoru s Rustym a po zjištění, že našli Doru Lange mrtvou, pokřižuje ve špatném pořadí, tedy zeshora dolů a zprava doleva. Další hnidopišství a vrtání se v nedotažených detailech, anebo tvůrčí záměr?

(nevinnost sama nebo víc, než se na první pohled zdá?)

- jsou Rustyho halucinace opravdu halucinacemi? Mrkněte se o pár řádků výše, a připomeňte si příběh o Hildredovi. A zajdeme ještě dále. Je snad možné, že by tři časové linie (1995, 2002, 2012) byly třemi odlišnými dimenzemi? Ano, i tak dalece jsou věční diskutéři na internetu ve svých myšlenkových pochodech ochotni zajít. Rusty se ostatně o dalších univerzech během výslechu často rád rozpovídává...

- co mělo znamenat ono malé zrcadlo v Cohleově bytě? Hart jej okomentoval slovy: "Máš v tomhle vidět obě svoje oči?" Rusty může malé zrcátko (v nemž se lze sledovat pouze jedním okem) používat buď ke koncentraci, určité formě meditace, či jako nástroje k dořešení případu... nebo se jedná o pouhé odtržení od neúnosné reality?

- z okultních dřevěných skulptur, skládaných na místech činu vrahem, mrazí. Podobných symbolů je plný například známý horor Záhada Blair Witch. Bude nakonec v Temném případu více černé magie, než by se nám jako divákům uvěřitelného dramatického thrilleru pozdávalo? Harryho Pottera a čarodějnické sabaty tvůrci doufejme nechali zamčené v šuplíku.

(tohle není dlouho očekáváné - a nakonec zrušené - Blair Witch 3)

- zaregistrovali jste údajnou přemíru žluté v seriálu? Dle některých psychologů charakterizuje barva slunce zlo, čiré šílenství, duševní nevyrovnanost a morální úpadek.

- poslední odstavcová spekulace patří vychytralosti Nica Pizzolatta. Zakomponoval scénárista do seriálu tunu mysteriózních easter eggů? Důvtiplný by na to dle indicií byl dost: ohánět se v souvislosti se záporákem tajemnou postavou z fiktivního scénáře divadelní hry, po jejímž přečtení čtenář zešílí? To chce odvahu. Pizzolatto tvrdí, že klíč k vyřešení celého případu lze vysledovat již ze samotné pilotní epizody, kde je celých 85% kompletní zápletky...

("Já to nebyl!") 

Takže. Výkřiky do tmy nebo zajímavé teorie? Je toho vážně spousta. Co myslíte? Jaká z domněnek vám přijde absolutně zcestná, a která by se naopak mohla časem klidně přetavit v scénáristický záměr? Jisté je jedno, a sice, že nehorázný napínák to s Rustym a Hartem bude až do samotného hořkého konce. Nečekáte snad happy end, že ne?