Důvod, proč letos děláme topku nejlepších soundtracků namísto znělek je ten, že se kolegům žádné nové nelíbily.  bych si tedy vybral, ale tahle rozsáhlejší edice, kdy se vybírala veškerá letošní seriálová hudba, mi taky vlastně vyhovuje. Můžu totiž zmínit věci, na které nám často nezbylo místo jinde, a navíc ještě oprávněně, protože v daných seriálech hudba opravdu stála za to. Ať už je řeč o té orchestrální, nebo písničkové - uplynulých dvanáct měsíců rozhodně bylo co poslouchat a tady je náš výběr toho nejlepšího.

5. Legion

Halucinogenní komiksovka Legion měla svůj audio (i vizuální) složku hodně vypiplanou. Při prvotním plánování soundtracku řekl tvůrce Noah Hawley skladateli Jeffu Russoovi, že by chtěl, aby sound seriálu připomínal legendární Dark Side of the Moon od Pink Floyd. Russo si z toho vzal spíš jen Hawleyho obecnou vizi o schizofrenii a šílenství skrze sedmdesátkovou hudbu, místy tam ale inspirace slyšet je. V originální hudbě jde Russo od orchestrálních aranží klidně až k syntetizátorům nebo vyloženě experimentálním zvukům, od rozmáchlejších kompozic až k zneklidňujícímu minimalismu. V písničkové části zazní třeba Rolling Stones a The Who (spíš ale jejich víc hippie / LSD skladby než rockové klasiky), na druhou stranu zase trochu temnější Robert Plant nebo Nina Simone v taneční psycho-koláži s Aubrey Plaza a nakonec i samotní Pink Floyd (Breathe/On the Run) v jedné z nejlepších hudebních scén seriálu. Třešničkou je nesmírně působivá, téměř pětiminutová scéna střetu se záporákem v myšlenkové rovině, celá bez mluveného slova, zato za doprovodu Russoovy variace na přes sto let staré Ravelovo Bolero. Ta začíná docela normálně a pak se postupně zvrhává, jak do aranže prostupuje čím dál tím větší dávka psychedelie. Soundtrack Legion by se dal rozebírat daleko podrobněji, ale pro teď to musí stačit. Každopádně toho má vstřícnému divákovi (stejně jako seriál) hodně co nabídnout. (Sam.Vimes)

4. Godless

Každý pořádný western potřebuje poctivý westernový soundtrack, to je jasný. A minisérie Godless tuto povinnost splnila na jedničku. Hudba nepříliš známého Carlose Rafaela Rivery možná nepřichází s ničím novým a neotřelým, ale na druhou stranu skvěle využívá známé žánrové postupy a je slyšet, že tady někdo zkrátka pečlivě naposlouchal ty nejlepší z nejlepších. Hodně solidní žánrové řemeslo, z něhož mi utkvělo v hlavě hned několik motivů. Zejména úvodní znělku jsem si broukal docela dlouho. A to se letos jiným z nových znělek vlastně nepovedlo. (Spooner)

 

3. Mindhunter

Málokdo by to ještě před premiérou Fincherovy kriminální novinky čekal, hudba (a to dokonce ta písničková) však hrála velkou roli i v tomhle jinak poctivě vyváženém a seriózním drámu. Jelo se totiž retro a to má prostě každý rád. Hudba dokonale podkreslovala nejen atmosféru, ale taky prostředí, a právě tenhle překvapivý tah pro mnohé lidi způsobil, že na ně seriál zapůsobil ve finále o to úderněji. Skrz hudbu se totiž emoce vždycky prodávají snázeji a Fincher rozhodně není známý pro své dojemné líčení postav a srdceryvné dialogy, možnost opřít se o zajímavou hudební složku mu tak v téhle těžce nepříběhové sérii solidně pomohla. Těším se, jak to vymyslí příště. (do_Od)

2. Pozůstalí

No, jestli někdo potřebuje lepší důvod, než je Max Richter, tak se dál nemáme o čem bavit. A v redakci to díkybohu vidíme stejně. Právě díky tomuto pánovi se totiž Pozůstalí nezapomenutelně zapsali do seriálové historie jako jedinečný zážitek, jenž právě hudba posouvá na úplně nový level. Ve třetí řadě možná nepřibylo mnoho nových skladeb, nicméně chytré využívání těch zažitých v kombinaci s písničkami typu Take on Me v momentech, kde byste to běžně nečekali, vedlo jednoduše k další fantastické jízdě, které k dokonalosti chybělo už jenom silnější emocionální vypjetí, podobné tomu z konce druhé série. Po hudební stránce si ale troufám říct, že to byl upgrade. A ten se tady počítá. (do_Od)

1. Hra o trůny 

Někteří můžou říct, že dát na první místo sedm sezón jedoucí megahit je vlastně dosti laciné, jenže Hra o trůny si tento triumf pořád bez debat zaslouží. Zde se totiž nesází na silné a prověřené melodie z let minulých, které přitom stále perfektně fungují. Ramin Djawadi ale umí v těch nejepičtějších a nejzásadnějších momentech vždy přijít s novým, a opět prvotřídním, hudebním motivem. A je to právě jeho hudba, díky níž si v některých momentech sedneme ze seriálu nejvíce na zadek a máme po těle tu správnou husinu. Je ostatně celkem málo televizních soundtracků, jejichž vydání by fandové vždy s napětím vyhlíželi. Natož to zopakovat sedm let po sobě. A to už o něčem vypovídá. Soundtrack GoT je prostě stále reklamou na epické fantasy a jedním z důvodů, proč tento seriál všichni tak žereme. Už teď se nemůžu dočkat květnového pražského koncertu. (Spooner)

 

Čestné zmínky: 13 Reasons Why, Doctor Who, Peaky Blinders, Sun Records, Rick a Morty.

Hlasování se účastnili podle abecedy redaktoři: do_Od, Krasa, Mr.Hlad, Sam.Vimes, Spooner a TedGeorge.