Už je po pár týdnů, co na HBO skončil nečekaný hit a jedna z televizních událostí roku, atmosférický Černobyl. O neskutečně silné minisérii se toho už napsalo na internetu mnohé, právem se vyhřívá na vrcholu seriálových žebříčků v čele s IMDb a všichni tak nějak doufáme, že sesbírá i všemožné Emmy, Glóby a spol. Z Černobylu se zkrátka stala důležitá událost, která ve společnosti silně rezonuje a díky ní se o jaderné tragédii a tehdejší sovětské mašinérii zase pořádně mluví. 

A i když se zdá, že hlavní vlnu zájmu má tato pecka již za sebou, my jsme se k ní rozhodli ještě částečně vrátit. Náš věrný čtenář BlackAdder se totiž na minisérii podíval ještě z faktického hlediska a rozhodl se přiblížit nám detaily i rozdíly mezi realitou a televizním zpracováním. Takže pokud se jednou chcete u čtení o seriálu i něco přiučit, rozhodně neváhejte a pokračujte dál.

Strana 1 z 4

1 2 3 4

* * * text pro vás sepsal uživatel BlackAdder * * * 

Nadšených recenzí, s nimiž se mimochodem ztotožňuji, na tuhle televizní pecku tu už bylo dost, pojďme se nyní podívat na události v Černobylu z faktografického hlediska. I když jsme na TVZone, v článku se podíváme na jadernou energii jako takovou, na samotnou havárii a její likvidaci a v neposlední řadě na několik nepřesností, jež se seriálu nevyhnuly.

Jaderná energie je produkována dvěma způsoby: štěpením atomových jader, nebo jejich slučováním, tzv. fúzí. Lidstvo zatím ovládlo první způsob, tedy štěpení, rozbíjení jader atomů těžkých prvků, především uranu. Druhý způsob, tedy slučování jader, probíhá např. v našem Slunci, ale na Zemi to zatím udělat nedokážeme. Až tuto druhou cestu ovládneme, bude to mnohem ekologičtější a bezpečnější než první varianta. První takový pokusný reaktor s názvem Iter (latinsky Cesta) se staví ve Francii, jenže je to stále běh na dlouhou trať v řádu několika desetiletí.

 

Tím nechci říct, že první způsob, který probíhá v našich jaderných elektrárnách, není ekologický. Oproti např. uhelným elektrárnám je ekologické i ekonomické hledisko nesrovnatelné. Jeden kilogram uranu 235 totiž nahradí 3.000 tun černého (tedy toho nejkvalitnějšího) uhlí. Nehledě na to, že v okolí uhelné elektrárny je vyšší radiace než v okolí jaderné elektrárny, neboť v důsledku spalování uhlí dochází i k produkci radioaktivních látek. Jen se k jaderné energii musí přistupovat s respektem a pokorou za dodržení nezbytných bezpečnostních postupů, což se v Černobylu nestalo. Jak říká Dana Drábová, naše přední odbornice na jadernou energetiku, reaktor v Černobylu se bránil do poslední chvíle, obsluha s ním však zacházela velice neopatrně a lehkovážně. 

Strana 1 z 4

1 2 3 4