The Last of Us: S01E03maty39Když tak sleduji nadšené reakce na tuto epizodu, potažmo celý seriál, tak si začínám myslet, že sleduji jinou verzi než ostatní. Produkční,
řemeslné a herecké kvality jsou neoddiskutovatelné, ale scénáristicky je
to tragické. Nejvíce je to vidět právě na třetí epizodě. Část s Billem a
Frankem je úplně zbytečná z pohledu hlavního příběhu. A co je horší tak i nevěrohodná. Bill je evidentně nedůvěřivý samotář a to jak spadne do vztahu s Frankem mě zanechalo v rozpacích. Když chcete udělat podobnou scénu, tak by jste nejdříve měli představit obě postavy a dát jim motivaci, která zdůvodní jejich jednání. Když celá jejich linka skončila, tak jsem pořád nevěděl vůbec nic ani o Billovi a ani o Frankovi. Přišlo mi to, jako bych koukal na film a vždycky na 20 minut odešel a pak se vrátil na pět minut a pak zase odešel. Na konci po mě
tvůrci chtějí emociální reakci, kterou si ale nezasloužili. Nejhorší je,
že to je už podruhé během tří epizod co takto zklamali. V první epizodě
dokázali vystavět vztah mezi Joelem a jeho dcerou a když po mě chtěli
později emocionání reakci, tak to fungovalo. V druhém díle se snažili o
totéž s postavou Tess. Jenže já do dnes nevím, co měla být Tess pro
Joela... přítelkyně, kamarádka, sestra?? A když ve třetím díle Joel
emociálně reaguje na její jméno, tak já nevím proč. Ti co znají hru si
možná dokáží doplnit motivace a vztahy mezi postavami, ale já tápu.
Kamarád, co hrál hry mi vysvětlil postavy Billa a Franka v první hře a
já nedokážu nějak pochopit proč to změnili. Herní Frank a Bill jsou
mnohem zajímavější než ti seriáloví a navíc měli důvod pro jejich
existenci ve hře. V březnu má vyjít Last of us na PC a já začínám
přemýšlet, že si raději počkám na hru, než pokračovat se seriálem. A to
jsem ještě nezmínil scénu s rádiem na koci prvního dílu. Prý osmdesátky znamenají nebezpečí....já se těším na pay off této scény, pak přijde třetí epizoda a my zjistíme co to znamenalo. To je vážně scénáristická zoufalost. To je krásný příklad Čechovovy zbraně kterou natáhnou, namíří a pak zahodí do rybníka.
Diskuze k článku Teaser: Jesse Pinkman v El Camino
příspěvky
Napsat příspěvek
Do této diskuze ještě nikdo nepřispěl, buďte první.
Komentáře
- The Last of Us: S01E03SyraxKvalita se třetímu dílu nedá upřít... Offerman a Bartlett (byl boží v první řadě Bílého lotusu
) si to dávali naprosto s přehledem 
bylo to dojemné, krásné... vážně mě to chytlo za srdce.
Ale i přes to.... pořád se snažím vybudovat si vztah k ústřední hlavní dvojici, tedy k Joelovi a Ellie... a proto bych uvítala, kdyby epizoda přeci jen věnovala více drahocenného času jim... Joela vyzdvihává hlavně výkon a charisma Pedra, ale Ellie je pro mě stále neznámou/nezajímavou postavou. - The Last of Us: S01E03PoluxV rámci série sice naprosto nepodstatný/nadbytečný epizodní filler, který (jak už to tak u typických fillerů obvykle bývá
) jen navyšuje celkovou stopáž, aniž by vlastní děj jakkoliv posunul vpřed, ovšem po stránce emocionálního zásahu a síly diváckého zážitku jeden z nejlepších fillerů v sériích obecně, pokud ne přímo ten úplně nejlepší. Kdo by to byl předem tušil, že se něčeho podobného diváci dočkají zrovna ve videoherní adaptaci, která staví především na nelítostném a nerovném boji s nakaženými a ostatními přeživšími v post-apokalyptickém prostředí. Nicméně i přes vysoké kvality, kterými třetí epizoda rozhodně disponuje, je potřeba mít na paměti, že jde stále jen o filler, který skutečně podstatným událostem v sérii jen zbytečně umenšuje, už tak omezený, devítidílný prostor.
Už před premiérou první epizody se proslýchalo, že oproti herní předloze nebude série klást až tak moc silný důraz na akční stránku věci ve prospěch soustředění se na jednotlivé postavy a budování vztahů mezi nimi a obecně na dramatický aspekt celého vyprávění spíše z hereckého hlediska, než z toho fyzického (s ohledem na angažování Mazina a jeho předchozí počin Chernobyl se to dalo tak trochu předem očekávat), současně s tím také v sérii dojde k rozvedení některých dějových linek nad rámec herní předlohy (epizodický formát je k tomu více než vhodný) a k přepracování určitých příběhových prvků (vcelku logicky, protože to co funguje příslušným způsobem ve hře, pochopitelně nemusí fungovat stejně adekvátně v sérii), což s sebou pro vybranou skupinu diváků, důvěrně znalých předlohy, nevyhnutelně přinese nějaké ty kontroverze, případně rovnou negativa.
Pokud se pomine fungování zdejšího fikčního světa stran způsobu, jakým se houbová nákaza šíří mezi obyvatelstvem a řada retrospektivních sekvencí, poodhalujících samotné počátky pandemie , tak se Mazin s Druckmannem ve třetí epizodě poprvé skutečně výrazně (pro někoho možná až zásadně) odklánějí od herní předlohy (respektive příběhu) a pouští se tady v rámci série na dosud neprobádané území, což je na jednu stranu obdivuhodné a na druhou stranu až-tak-úplně-nikoliv. Zatímco totiž ve hře se Joel a Ellie při svém strastiplném putování , zde se podstatná část vyprávění věnuje svéráznému soužití Billa a Franka v průběhu věků v melancholicko-romanticky-tragickém podání, aniž by se o dramatických a divácky vděčných událostech, spojených s , ani nemluvě.
Nicméně přes fakt, že se třetí epizoda dějově vydala ve velké míře trochu nečekaným směrem, tvůrci nezapomínají divákům připomenout, že se stále pohybujeme ve fanoušky důvěrně známém světě, hned několika příběhovými prvky, zrcadlícími herní předobraz. Po zpustošené městské zástavbě se konečně dostáváme do volné přírody a na stejně chátrající venkov. Zdejší post apokalyptická iluze je nadále vynikající a je vzrušující s každou novou epizodou odhalovat další a další výmluvná svědectví o konci lidské civilizace. Motiv, pokud možno opatrného, průzkumu prostředí s cílem najít/získat nějaké zásoby/vybavení a zejména munici (což nejednou skončí střetem s nakaženými/přeživšími) představuje ve hře důležitou součást hratelnosti a zde se jej povedlo zdařile přenést na obrazovku. Scéna s , pak pěkně demonstruje, že byť je Ellie ve své podstatě stále dítě, pokud to situace vyžaduje, dokáže být .
Prim ve třetí epizodě ovšem hrají příběhové peripetie partnerské dvojice Billa a Franka a přestože jde pro fanoušky hry o neplánovanou a nutno přiznat i nevyžádanou odbočku, z pohledu celkového zpracování a diváckého zážitku, který divákům doručuje, funguje tahle nevšední post-apokalyptická love story výborně. Nepochybnou zásluhu na tom mají hostující Offerman a Bartlett, jejichž civilní herecké výkony napomáhají tvůrcům představit divákům malinko odlišný, ovšem neméně pozoruhodný a poutavý, náhled na celosvětovou pandemií zdevastovaný svět. Některé pasáže jsou až nečekaně dojemné , jiné naopak vtipné , nebo napínavé , přičemž závěrečná atmosférická scéna s , dává celé Billově a Frankově společné životní cestě tečku.
Celkově se třetí epizodou hezky ukázalo, že se Mazin a Druckmann i v rámci tak populárního (publikum) a prioritního (studio) projektu nebojí stran vyprávění a použitých motivů experimentovat a přes relativní přímočarost předlohy jsou schopni přijít s kreativními způsoby, jak diváka v sérii ne/příjemně potěšit/překvapit. Podařilo se a je to zajímavá zkušenost, ale příště už by bylo záhodno se opět soustředit na to podstatné, čím se tato značka na herním poli proslavila.
