Bojovali s covidem, s nabitými diáři většiny herců. Je to tónem úplně jiný, než první dvě řady, ale taky už postavy nejsou na střední. Já jsem ale to nový, skoro až Tarantinovský pojetí užil. Pro Levinsona to byl po příšerným Idolu návrat do formy a doufám, že se od něj ještě něčeho podobnýho dočkám.

Rozhořčení fanoušků vlastně chápu, pokud někdo chtěl další řadu téhož, tak tohle muselo být docela těžko stravitelné.

Mě to po druhé sérii už tak nebralo, takže jsem žádná velká očekávání neměl a možná i právě proto mi ta změna přišla hodně svěží. Nejvíc zamrzí jednoznačně nevyužití některých postav, kde někde je to pochopitelné více (Lexi a její párování s Fezem bohužel moc rozpracovat dál nešlo) někde méně (Jules byla absolutně nevyužitá a je to škoda).

Vizuálně to ale zase bylo tak nadherný, že když jsem viděl ten začátek první epizody, tak jsem si říkal, že bych si od Levinsona se Zendayou nechal klidně líbit celovečerák v podobném ve stylu... něco jako Caught Stealing.

Někdy si to asi rewatchnu, ale vidím to v mém případě na kompletní rewatch první řady, pak ten jeden skvělý díl z řady druhé a pak první polovinu prvního a posledního dilu z finální řady + poslední scénu jako takovy "super-cut".

Každopádně doufám, že se od Levinsona do budoucna dočkáme nějakých povedených filmů, talent na to má a ta kratší forma by mu z hlediska scénáře mohla prospět.