Tentokrát si dáme trochu té nostalgie. Zavzpomínáme totiž na dobu, kdy jsme ještě usedali před televizní obrazovky, čekali, až začne náš oblíbený seriál a nemohli přeskakovat znělky nebo reklamy? To byla doba, kde se ještě znělky dělaly, občas si na nich nechali záležet, ale většinou stály za prd. K většině z nich se však váže slušná dávka nostalgie Přiznávám se, že následující seznam je taková směska hrůz a celkem solidních seriálů, které jsme v 90. letech mohli na našich obrazovkách sledovat. To nic nemění na tom, že jste na ně – nebo na většinu z nich – už nejspíš dávno zapomněli, případně jste si na ně už nějaký ten pátek nevzpomněli.

Hned na úvod tu máme jednu klasiku televizní zábavy 90. let. Odpadlíka zná snad každý, někteří z nás jsou dokonce schopni odříkat slova z úvodu ještě dnes. Kdo by taky zapomněl na vlasatého expolicajta, co na svém Harleyi projížděl krajinou a lovil psance. Společnost mu dělala sourozenecká dvojice indiánů cestující v luxusním karavanu. Ačkoliv se čas od času řešila minulost Rena Rainese, příběhová linie to byla spíše do počtu a Odpadlíkovi vládli epizodní zápletky.

A zločince chytal i bývalý agent DEA Nick Slaughter ve Vražedném pobřeží. Ten si na rozdíl od výše zmiňovaného lovce odměn užíval slunného Key Mariah na Floridě. Tam si založit detektivní kancelář a chytal místní lumpy. Jeho pohodu mu narušila až Carolyn Dunn, stejně jako on, hledá na Floridě příležitost k novému začátku. Koho by napadlo, že tahle nesourodá dvojka skončí spolu a rozjedou detektivní kancelář, která má v téhle zapadlé části Floridy kupodivu stále co dělat.

Tak tohle je raritka, kterou už si sám pořádně nepamatuji, ale nějaké to povědomí o Švýcarovi s kuší v televizi mám. Abych se však přiznal, dával jsem tehdy spíše přednost řeckým bájím a pověstem na Nově. Herkules a Xena mě holt přitahovali o něco víc než tahle středověká řežba.

Ze středověku zpátky do současnosti, konkrétně pak do Chicaga, kde se nám kanadský jízdní policista, jehož zkušenosti s velkoměstem nejsou zrovna bohaté, ocitne uprostřed betonové džungle a jako společníka si přivede vlka. Inu, proč ne, už jsme viděli podivnější věci. Kromě obyčejné a standardní detektivky se tady člověk alespoň trochu zasmál konstáblu Fraserovi, jehož červená uniforma, klobouk a jezdecké boty vyvolávaly záchvaty smíchu i u zločinců – dokud tedy nepotkali jeho čtyřnohého kolegu. Jen jeho chicagský parťák z t něho zrovna nebyl na větvi.

Začíná jít do tuhého. Kdysi totiž někoho napadlo, že by bylo zajímavé udělat seriál o Tarzanovi. Ano, o tom polonahém, divočinou vychovaném svalovci, co se prohání pomocí lián džunglí s šimpanzem na zádech. Pokud si z tohoto klenotu budete něco pamatovat, je to určitě Tarzanův pokřik. Nejenže nás s ním mučil v každé epizodě, ale několikrát zazní i v samotné znělce. Otravnější, než hekání slavné princezny bojovnice Xeny.

Na A-Team doufám nikdo nezapomněl, a pokud ano, styďte se. Parta bývalých vojáků brázdící Ameriku v cool dodávce a pomáhající všem těm, kteří pomoc potřebují a nedostává se jim. Většinou se u toho něco kutí a svařuje, ale na rozdíl od MacGyvera se to neobešlo beze zbraní. Právě naopak, čím více zbraní se na nějaký ten buldozer přidělalo a čím větší bordel pak udělali, tím zábavnější to celé bylo.

Zatímco A-Team do toho šel po hlavě a s plnou polní, partička kolem Jima Phelpse v Nulové šanci si každou akci radši předem pořádně rozmyslela, naplánovala a provedla pokud možno co nejtišeji. Navíc si většinou nevybírali mise někde v zapadákově jako psanci z A-Team, ale často se pohybovali mezi smetánkou. Snad každý si ještě dnes vybaví latexové masky, které si vyráběli v kufříku a po misi si je loupali z obličeje.

Některé náměty se do televize nehodí (zdravíme Tarzana), u jiných se v podstatě nemusí nic řešit, protože právě seriálový formát je pro ně to pravé. Brutální Nikita s Petou Wilso v hlavní roli oživila příběh o dívce obviněné z vraždy, kterou na místo trestu smrti čekala doživotní služba coby nájemné vražedkyně v tajné organizaci Sekce jedna. Víc devadesátkově už tahle zápletka znít nemůže.

Johnny Deppnebyl vždycky retardovaným pirátem z Karibiku, ale ve svých mladých letech bojoval se zločinností na školách. Zvláštní jednotka z 21 Jump Street měla na konci 80. let napilno, evidentně nebyli tehdy teenageři žádní svatoušci. I přes to poučování a snahu mládež trochu vychovat, to byla docela zábava.

Na závěr tu máme další kultovní seriál našeho dětství. Hi-tech hračky byly v 80. letech v módě. Někdo si postavil super Pontiac, jiný se zase nechtěl nechat svazovat silnicemi a rovnou si dal dohromady ten nejvíc cool vrtulník, který kdy spatřil světlo světa. Abychom byli přesní, tak Airwolfa si nepostavil sám Stringfellow Hawke (Stringfellow? To jako vážně?), ale byl jeho testovacím pilotem. Jeho kolegovi se však vrtulník natolik zalíbil, že ho ukradl. CIA si pak zavolala Hawkea, aby jim ho vrátil. Jako správný klaďas však Stringfellow odmítl odevzdat tak mocnou zbraň do rukou rozvědky a radši si ho nechal s tím, že občas pro CIA nějakou tu prácičku udělá. Ach jo, to byly časy.

Určitě si vzpomenete na další seriál z té doby, dejte nám vědět, co jste sledovali vy.