Strana 3 z 4

1 2 3 4

Tolik k samotnému seriálu a historii, jež s událostmi v sérii souvisí. Teď se dostáváme k tématu, které mě zajímalo nejvíce, totiž k fyzice.  Proč je vlastně Einstein dodnes tak slavný? Ovlivnil totiž život každého z nás, i když si to třeba neuvědomujeme. Vezměte si například, když se chcete dostat z bodu A do bodu B pomocí navigace GPS. Vzhledem k tomu, že každé těleso kolem sebe zakřivuje prostor a čas, jde čas jinak tady na Zemi a jinak 100 km nad Zemí, kde krouží navigační satelity. Kdyby software v našich mobilech nepočítal pomocí rovnic obecné relativity, naše poloha v mobilu by se rozešla se skutečnou polohou za jediný den o 7 kilometrů, na rovníku dokonce o 10 kilometrů, takže s takovou přesností bychom to nikam nedotáhli. 

Einstein byl vskutku originální myslitel. Zbořil zažité “newtonowské” vnímání světa, jež bylo do té doby uznávané. Zametl například s názorem, že čas je absolutní veličina, která běží všude stejně a jeho chod se nijak nemění. Všechno bylo najednou relativní, ztratili jsme půdu pod nohama i základní jistoty, což se samozřejmě tehdejší vědecké komunitě nelíbilo. Jen ti nejbystřejší poznali geniálnost jeho myšlenek, jedním z nich byl např. Max Planck. Bohužel i Jiří Grygar musí v roce 2018 vysvětlovat, že Země není placatá.

 

Newton totiž tvrdil, že planety obíhají kolem Slunce, protože Slunce působí na ostatní tělesa gravitační silou a tím je přitahuje. Lidé však po čase zjistili, že jim nesedí pozorování s Newtonovým gravitačním zákonem. Že to, co vidí na obloze, se chová jinak, než říká Newton a jeho rovnice. Konkrétně planeta Merkur se v prostoru pohybovala jinak, než předpovídala Newtonova fyzika. A byl tu i další problém. Lidé dodnes neumí říct, co to ta síla vlastně je (pokud tedy vynecháme midichloriany z Hvězdných válek). Každá definice síly totiž vede k tomu, že se točíte v kruhu.

Einstein proto zavrhl koncept síly a přišel s naprosto novou myšlenkou. Planety podle ní neobíhají kolem Slunce proto, že na ně působí gravitační síla Slunce, ale proto, že Slunce zakřivuje prostor kolem sebe a planety se v tomto prostoru pohybují. Zakřiven je ovšem nejen prostor, ale i čas. Abychom se dobrali výsledku, musíme do rovnic přidat čtvrtý rozměr. Proto říkáme prostoročas nebo časoprostor – jedno bez druhého doslova neexistuje. Tělesa sama vytvářejí prostor a čas. A když pak Einstein takto spočítal dráhu Merkuru (Proč zrovna Merkur? Protože je nejblíž Slunci a nejbližší prostor u Slunce je také nejvíc zakřiven/zdeformován) pomocí své nové teorie, vyšlo mu číslo 43 obloukových vteřin za sto let, jako stáčení oběžné elipsy Merkuru. Což bylo v přesném souladu s tím, co lidé na obloze pozorovali. Einstein tedy problém vyřešil teoreticky, přesto potřeboval svou teorii potvrdit v praxi. Příležitost se mu naskytla hned při nejbližším zatmění Slunce.

Strana 3 z 4

1 2 3 4