Televizní seriály už zhruba půl století spoléhají na prvek nazývaný cold open (také označovaný jako teaser), pro který čeština dosud nemá odborný a zažitý ekvivalent, jenž by byl podobně stručný a výstižný. Jde o úvodní scénu epizody, kterou daný díl ostře začne a bez zdržování uvede diváky do děje. Žádná loga studií, úvodní titulky nebo znělka (ty následují až po cold open), hned v první vteřině jsme vrženi do víru dění. Důvody, proč tato narativní technika převládla, jsou pak čistě pragmatické – pozornost nerozhodného diváka (tedy nikoliv pravidelného příznivce pořadu) je zaháčkována okamžitě, co skončí reklamní pásmo, a šance, že nepřepne jinam nebo televizi nevypne úplně, jsou rázem vyšší.

Scenárista a režisér Vinge Gilligan, duchovní otec seriálů Perníkový táta a Volejte Saulovi, je některými médii označován za nezpochybnitelného mistra cold open, a to zcela oprávněně. Jeho talent pro úvodní scény byl rozeznatelný již v raných epizodách Táty. Pokud jste i vy propadli tomuto seriálu, jistě dosvědčíte, že jeho mistrovství tkví právě v komplexnosti a velkému citu pro detail. Nejde jen o dokonalou režii, scénář, herecké výkony a kameru, ale o píli, s jakou se tvůrci snažili dosáhnout bravury napříč celým vyprávěním. A podobně jako je každý záběr malým uměleckým dílem, který má zároveň svůj význam a přesně sedí do dané scény, tak i ke každé scéně je přistoupeno s rozmyslem a snahou o umělecké vyjádření.

Gilligan a jeho tým se pak na omezené ploše jednotlivých cold open kreativně opravdu zcela odvázali. Tvůrci si hráli s formáty i žánry, nabídli nám hudební klip i reklamu. Ve druhé sérií napříč několika flashforwardovými úvodními scénami rozptýlenými po celé řadě odvyprávěli netradiční formou klíčovou linku s pádem letadla a dokonce tento zvrat ukryli do názvů jednotlivých epizod divákům doslova pod nosem, aniž by si toho někdo všiml. A jelikož ve druhém výletu do Albuquerque v Saulově spin-offu dovedli svůj originální recept na strhující televizní klenot k dokonalosti, také jednotlivé suroviny povýšily na zcela novou úroveň, což platí i pro úvodní scény. 

Nebylo to snadné, ale sestavil jsem žebříček deseti nejlepších otvíráků, které nám Volejte Saulovi v uplynulých sedmi letech naservírovalo. Najdeme zde stylové montáže, kinematografické pocty, vypointované dialogové výměny i poetické němé scény. Dohromady tvoří reprezentativní obrázek vypravěčské vyšší dívčí, masterclass toho, jak efektivně vyprávět obrazem i slovem, kondenzované do malých, ale o to silnějších uzavřených etudek. Jen pozor, pochopitelně se to neobešlo bez spoilerů.

• 1
• 2

• 1
• 2