ta chladnost je troufám se tvrdit záměrná a funguje to dost dobře... Hledal jsem něco ne moc akčního na sledování se svou polovičkou a překvapivě si vybrala právě Americans (poté co jsme dojeli Vikingy). A líbilo se velmi (i přes neustálé teď se stane tohle, mělo by tam být tohle, atd (učitelky dějepisu se nezapřou)) Jen poslední díl byl takovej mdlej, oproti nařachlýmu předposlednímu. Každopádně, Houmlend se může jít klouzat, alespoň v mých očích.

A já si říkal, že je nějak ticho po pěšině. Dokoukal to vůbec někdo (kromě teda recenzenta)? Já to zabalil po prvním díle, a víc to vidět nechci. Nesympatický až na půdu.

Tak teď mě začíná vážně štvát, že jsem u S01E02 usnul...

Souhlasím, že tempo bylo v průběhu série dost kolísavé a těch třináct epizod by šlo prostříhat tak na deset. Za největší pozitivum považuji slušně namíchanou směs profesního a rodinného života špionů a agentů FBI, kteří nejsou ani roboti s vymytým mozkem ani sociopatičtí samotáři, ale lidé, kteří prostě tu work-life balance hledají dost obtížně, protože rodinný život dost trpí, pokud máte mrtvolu v kufru auta, tajnou milenku nebo si nejste jistí zda vás váš vlastní zaměstnavatel neobětoval jako volavku za někoho důležitějšího.

Není to dokonalé, a fandové, kteří si pod špionáží představují třeba bondovský Alias a Sydney Bristow nebo Mission Impossible budou rozhodně zklamaní. Přesto se přimlouvám za více podobných experimentů a nových postupů i když se třeba úplně nezadaří namísto dvousté epizody CSI, NCIS a podobných prefabrikátů