Ano, atmosféra první sezony byla skvělá. Poté co ve druhé přišlo nucené přerušení kvůli stávce scénáristů už seriál původní feeling a kvalitu nikdy nezískal.
I přes nostalgické vzpomínky na první sezonu musím Kringovi vyčíst, že celý koncept měl promyšlený tak na prvních 10 epizod, ale rozhodně ne na sezóny dopředu. Některé schopnosti (teleportace, vracení času a záporák Zachary Quinta) byly absurdně silné a s postupem doby se ty nůžky rozevíraly čím dál víc a scénáristé to řešili pomocí absurdních zvratů nebo debilitou jednání hrdinů (srovnej s geniálními Watchmeny, kde je taky jeden megahrdina, ale děj je logický). To, že postupně vytahovali jednoho nového hrdinu za druhým jak králíky z klobouku bylo jen vaření z vody, radši měli popřemýšlet na začátku jako třeba u zapomenutých Alphas, kde někdo fakt podumal nad zajímavými "schopnostmi", které se doplňovaly a byly i součástí osobnosti jejich nositelů

První díly považuji atmosférou za jedny z nejkouzelnějších, co jsem kdy viděl, ta superhrdinská dobrodrunost je málokdy k vidění i na filmovém plátně, to byla dokonalost!
Ale když jsem v poslední řadě viděl pobíhat inkoust po kůží generického záporáka, tak mi bylo trapně i za tvůrce a skončil jsem během dvou dílů...

Těšil jsem se docela dost, první série Heroes je jeden z mých top seriálů a doteď si vzpomenu na to mrazení, když se někde mihnul Sylar. Na Reborn jsem se tedy vrhl s chutí a pln očekávání, protože trailery se mi vcelku líbily. No a ke svému překvapení jsem to ani nezvládl dokoukat na jeden zátah a musel jsem si dát pauzu, protože to je jedním slovem tragédie.
Čert vem vyblité triky, ale snad všechny postavy jsou otravné až na půdu, jejich dílčí zápletky nezajímavé a příběh vypadá na klasické lovení jedinců se superschopnostmi velkou zlou korporací. Zatím jedinými plusy byla zajímavá schopnost tlustého pána s kufříkem, která aspoň trochu odkazuje k dřívější nápaditosti, a úspěšný vliv puberty na Molly Walker z původních Heroes.
No a Japonsko je kapitola sama o sobě, jestli něco považuji za nezbabratelné klišé, tak je to mladá Japonka s katanou, nicméně tvůrci se horlivě snaží, aby nefungovalo ani tohle. Plus, pokud by byl ten Japonec takový horlivý hráč, jak se ho tvůrci snaží vypodobnit, tak by věděl, že pokřík "Leeroy Jenkins" se vůbec nehodí do situace, kde to použil.