Jako když to takhle rozepíšeš, tak ten tvůj úhel pohledu dokážu určitě pochopit líp. Na něco ti odpovědět nedokážu (metafory jsou pro vnímavější, než jsem já), s něčím s tebou souhlasím, ale v tom jádru se na to očividně díváme každý prostě jinak. Pro mě tam ten vývoj postav viditelný je. U některých se děje celou dobu před kamerou a i díky časovému skoku je tam ten posun ve výsledku značný, viz např. to titulní duo, které sledujeme úplně od počátku, kde se ze dvou nevinných kamarádek, které mají jedna pro druhou pochopení, vlivem událostí a rozhodnutí stanou dvě sokyně, jedna druhé vlkem a dává to naprosto smysl a já jim jako divák rozumím a mám pro obě pochopení, protože vím jak se do těch pozic dostaly. Ve stejnou chvíli to v tom příběhu vytváří vzhledem k silným pozicím obou postav (manželka krále vs budoucí vládkyně) obrovský a zároveň vlastně i pokrevní a nesmiřitený konflikt (díky vlivu času a tomu, že už nejde jenom o konflikt dvou postav, ale dvou celých rodin). Přijde mi ale logické (a vlastně i přirozené), že ne všechny postavy prožívají posun ve stejnou chvíli a i proto mi vlastně vůbec nevadí, že se ten přerod Daemona odehrál mimo záběr právě během toho časového skoku. Díky tomu mě teď zajímá, jak přesně (jestli vůbec) zmoudřel, nebo jestli to celé je jen nějaké divadlo a přetvářka. To, že by po boku jeho nové manželky a s narozením jeho prvních potomků dozrál mi vůbec nepřijde nijak nesmyslné nebo nepředstavitelné. Naopak mi to dává smysl a rozumím pak právě i tomu jeho chování v tom díle po časovém skoku, kdy místo, aby tam rozpoutal nějakou impulzivní šarvátku, tak se rozumně a v klidu spojí s jeho sestrou, aby vytvořili politicky silnější klan. Což ukazuje na to, že se změnil z někoho, kdo se nechává ovládat emocema a dává svoji pocity všem na odiv, na někoho, kdo pochopil, že takhle prostě ničeho nedosáhne a musí na to jinak. Což zase může a nemusí být pravda, protože jak jsem psal, nikdo mi tam napřímo neřekne, co se s ním stalo a co je těď za člověka a já si to jako divák musím pospojovat sám z nějakých střípků jeho jednání vůči ostatním apod. (což je pro mě právě fajn a díky tomu chci vědět a vidět víc o něm a o jeho původní i nové rodině). V tomhle kontextu pak i dává smysl to nevyeskalování konfliktu ohledně oka/šlach, protože Daemon už není impulzivní, Rhaenyra se cítí příliš zranitelná a ta současná královna si může dovolit nejvíc, protože si nejvíc věří, ale zároveň si nemůže dovolit cokoliv, protože je pořád ještě manželkou vladaře a nikoliv vladařkou a král ji nenechá. Což ale pro mě zase neznamená, že se tam nic nestalo. Já to vnímám tak, že se tam toho stalo naopak velmi hodně, ale navenek se událo pouze to, co se stát mohlo a zbytek - ten teď bublá pod povrchem. A rozbublal se myslím pořádně. Rhaenyra byla okolnostmi donucena vyměnit manžela jakožto slabou figuru, za Daemona jakožto silnější figuru, která ji navíc spojí s Velaryony. Allicent zase pochopila, že je nutné totálně zmanipulovat a převzít moc nad králem nebo se minimálně stát ještě silnější šedou eminencí, což ji spojí s jejím otcem... Upřímně jsem osmý díl ještě neviděl, takže nevím, jakým směrem to půjde, ale za mě to prostě dává smysl, orientuju se v tom, rozumím těm postavám a jejich rozhodnutím a zároveň jsem napjatej jak se ten konflikt bude vyvíjet dál a pořád jsem v nejistotě, co přesně se vyklube z Daemona. Abych to zakončil, mě třeba přišla na začátku dost wtf scéna s Daemonem a jeho sestrou, protože jsem si říkal, že k tomu jejímu očernění a klepům nebylo nutné to ukazovat takhle a přišlo mi, že to zbytečně načrtává něco, co vyzní do ztracena. Díky tomu, ale ty události a rozhodnutí postav o několik dílů (a let) později v tom sedmém díle dávají smysl a není nutné je dopodrobna dovysvětlovávat. Takže já v tomhle tvůrcům dám radši "benefit of the doubt" (nenapadá mě teď sakra českej ekvivalent) s tím, že i další na první pohled nikam nevedoucí věci, tak nakonec můžou být zužitkovaný. Každopádně, jak říkám, ještě jsem neviděl poslední díl, tak doufám, že tam už neudělali z toho co jsem napsal totální nesmysl *:D* Já si to prostě užívám a za každou věc, kterou se jim daří v tom seriálu dělat dobře jsem rád, protože jich je podle mě hodně a není to v dnešní době rozhodně samozřejmostí ani u podobně nákladných produkcí.

Já ti rozumím. Z mého úhlu pohledu jsou Prsteny moci totální odpad, takže s nimi Rod draka ve výsledku ani nijak nesrovnávám. Jenomže i tak mám u Rodu draka pocit, že se tam za celou dobu těch x epizod vlastně nic moc neodehrálo a nemám ani potuchy, k čemu ty načrtnutné vnitřní boje jednotlivých postav směřují. Protože mi přijde, že tvůrci něco rozehrají a pak to buď nedokončí, nebo to nechají vyšumět a skočí o další roky dopředu, aniž by to mělo nějaký dopad. Například vůbec nechápu, kde se tam vzal zpět ten pobočník, když ho král před lety vyhodil. Je dost možné, že jsem nějaký díl přeskákal nebo jsem u něj usnul, že to nevím?  K čemu byl Daemon ze začátku vykreslený jako takový arogantní a krvežíznivý zmetek, když tvůrci skočí o několik let dopředu, abychom viděli, že je postava usedlá někde na konci světa a totálně podřízená svému bratrovi. Kdy se stal ten přerod? Proč kdysi zmlátil posla za to, že mu bratr poslal posily a pak se vydal sám zabít toho vůdce "krabů"? Mělo mi to říct - kašle na všechno, byla to cíleně sebevražedná mise, protože není králem? K čemu taky bylo zabití jeho původní manželky? Prostě ho chtějí ukázat jen jako zmetka, který nakonec v dějinách nehraje žádnou roli?  K čemu je to vyřezávání králova městečka, když to tvůrci ukazují jen jako jeho hobby, má to nějaký význam pro seriál? Symboliku? Proč u toho měl často položenou tu dýku z valirijské ocely? Nebo prostě jen vidíme jeho volnočasovou aktivitu? Já asi rozumím tomu, že v dějinách lidstva, zejména ve středověku, to mohlo probíhat podobně, ale bohužel je to natočené tak nezáživně a nikde nevidím dopad chování jednotlivých postav, že mě to ubíjí každým dílem. Nehledě na to, že jde o svět, kde se absolutně beztrestně a bez dalšího rozvíjení vztahů jen tak pro nic za nic vraždí mladí potomci rytířských rodů a nikomu to vlastně vůbec nevadí...  Ano, postavy jsou načrtnuté nadmíru dobře, herecky jsou taky skvělé, ale... kam kráčí? Kam kráčí celý ten seriál? Chcete mi říct, že se lidstvo změnilo za 150 let natolik, že zatímco ve Hře o trůny se rody vraždily jen tím, že si jeden nevzal druhého, nebo prostě jen z egoismu, tak předtím vůbec nevadilo ani to, že děcko královny vydloublo oko děcku budoucí královny? Pak královna budoucí královně podřízne šlachy a je z toho jen tichá domácnost v kočáře? Předtím bratr krále uzurpuje dračí vejce a hrad, hrozí řinčení zbraní a celé to skoční tím, že jsou jakože ok? 

Nevím, mě to přišlo naopak hodně napínavé a podobné původní Hře o trůny. Ty charaktery jsou tak dobře načrtnuté, že je stačí dát do jedné místnosti a je zajímavé už jenom sledovat ty pohledy a reakce než vůbec někdo začně mluvit. Pro mě to naprosto splňuje očekávání, které jsem od seriálu ze světa Hry o trůny měl. Když to srovnám s Prsteny moci, kde se sice pořád musí dít něco hrozně důležitého s potenciálním dopadem an celý svět, ale vlastně se tam toho za tu hodinu moc nestane a kdykoliv někdo otevře pusu, tak to jsou dialogy, že i já filmový negramot protáčím očima... tak jsem za Rod draka ještě vděčnější. Otázka je s jakýma očekáváníma jsi do toho šel ty.

Já teda nevím, ale většina dílu byla o tom, že všichni stojí nebo sedí na pohřbu a buď na sebe čumí, nebo si něco říkají a nemá to skoro žádný dopad. Pak je tu obří létající Godzilla, kterou si osedlá mladší Targaryen, kterému vyříznou oko v docela dobré dětské potyčce a chvíli to vypadá konečně na válku rodů díky dětem, což by byla bezva vzpruha..., než to teda zase utne král, který není ochoten vidět, že zatímco všichni mají bílé vlasy, jeho bastardští vnukové ne. 

Pro mě asi nejlepší díl série.  Noční scény mi nevadili, protože jsem koukal na monitoru, kterej je už tak dost přesvětelenej ... ale při pomyšlení na majitele tmavších televizorů, mi jich bylo docela líto *:D*

Ty noční scény mě teda pěkně drásaly nervy... ladila jsem televizi, jak to jen šlo, ale stejně to nebylo ono... to je za mě jediné mínus dílu*:-* Jinak to byla lahůdka, prvních 15 minutek jsem si pouštěla několikrát. Strašně mě bavilo sledovat, jak se postavy pozorují a reagují na sebe.. Shrbená, zamyšlená Rhaenyra.. .ale jakmile na sobě ucítila zrak Alicent, hrdě vypjala hruď, a velice ,,nenápadně,, hypnotizovala pohledem Daemona... A Viserysovo nepatřičně vtipné ,, Jdu spát Aemmo,, *:D* Mladí ,,zelení,, kluci odvedli skvělou práci, a klidně bych si s nimi ještě díl dala (čeká nás poslední time jump, asi tak 5 let....takže se vymění dětští herci) Stařičká Vhagar je vskutku monstrum, a při Aemondově letu jsem měla úsměv na rtech. PS: Olivia Cooke se s tím ne*ere, je to božská mrška