Nejsem žádnej "staromilskej dědula" a moderní techniky si naopak cenim všude možně, jen prostě ne v tomhle případě. Čtení mám odjakživa spojený s klídkem doma u knihovny s lampou (no dobře, to křeslo u krbu je zatím jenom snem), protože zbožňuju šustivý zvuk obracených stránek, kvalitní vazbu, oku lahodící sazbu a... ehm. Pardon *:D*. Rozumím tomu, že díky čtečkám maj třeba spisovatelé i víc chechtáků, jen mi to prostě přijde... jakýmsi nepopsatelným způsobem nepřirozený *:))*. V MHD jsem četl spíše sporadicky, přestal jsem už i s tamním poslechem hudby z MP3ky. Teď buď při cestě do práce přemejšlim nad hovadinama, nebo hraju Angry Birds: Star Wars nebo Sokobana na founu...

Osobně jsem proti čtečkám bojoval několik let. Jenže pohodlí zvítězilo při čtení Song of Ice and Fire, kdy tahat ty obrovský knížky v MHD bylo otravný jak hovado. A nebo ji balit na dovolenou a číst na slunku. Taky naprd. Taky je mnohem lepší si do ní stáhnout Star Wars knížky, na který budu muset u nás čekat ještě dobrejch minimálně pět šest let. Prostě prdnu do iPodu soundtracky a jedu. Pohoda všech pohod. Ale na klasický knížky nezanevřu nikdy. Jinak Zach Braff, Donald Faison, nebo Simon Pegg maj aktivní twittery... *:)*

Čtečky nesnášim, zabíjej klasický knihy, který miluju. Když bichle, čtu ji doma u krbu - ne v metru.