Tři vizuální informace jsou na fotce od Amazonu klíčové. V pozadí stromy. V popředí postava. A mezi nimi honosné město. Dvě z nich jsme vyřešili. Zbývá se zeptat, kdo je ta osamocená figura hledící směrem k městu? Obtížné říci. Mohlo by jít o Saurona v jeho sličné formě. Nebo o Galadriel s krátkými vlasy či drdolem. Případně o některého z elfských praotců. Nevíme. Nicméně zdá se, že elfové v podání Amazonu budou mít pestřejší, méně hladké účesy než v Jacksonových filmech.

Jelikož víme, že mladší verze Galadriel bude jedním z protagonistů seriálu, mohlo by se jednat o její vzpomínky na Valinor. Nebylo by to případné, kdyby právě ona odvyprávěla prolog k seriálu? Nabízí se i jedno zásadní propojení mezi Tirionem a ostrovem Númenor. A opět v něm figuruje strom:

„V Tirionu na Túně spolu bydleli [elfské rody] Vanyar a Noldor ve shodě, a protože ze všeho ve Valinoru nejvíce milovali Bílý strom, Yavanna jim vytvořila strom jako zmenšený obraz Telperionu, jenž sám nedával světlo; v sindarštině se jmenoval Galathilion. Tento strom byl zasazen na nádvoří pod Mindonou a dařilo se mu tam a měl v Eldamaru mnoho potomků. Jeden z nich byl později zasazen na Tol Eressëi, vzkvétal a dostal jméno Celeborn; odtud vzešel v plnosti času, jak se vypráví jinde, Nimloth, Bílý strom Númenoru.“ 

Zde je právě jasná vazba na Númenor, na nějž se bude podle všeho seriál Amazonu o Druhém věku zaměřovat a o níž se překvapivě málo píše. V Tirionu rostl strom, z jehož semen vyrostl Bílý strom Gondoru, kvetoucí v Minas Tirith poté, co ho Isildur hrdinně zachránil před zkázou Númenoru. Ten seschlý bílý pahýl, který vidí Pipin, sahá rodokmenem tisíce let zpět až do času před Sluncem a Měsícem. 

Zatímco se většina fantasy autorů potýká s nutností vymyslet pro svá místa a postavy alespoň polokvalitní jména, Tolkien se často předváděl a zatínal svého lingvistického génia, a tak pro jedno místo vymýšlel často označení několik. Je to také jeden z důvodů, proč je pro mnoho čtenářů Silmarillion odrazující, hlavně zpočátku. Kupříkladu blažená krajina bohů a elfů na západ od Středozemě a poblíž ležící ostrov, kam se odebral Frodo na konci Návratu krále, nenesou tedy jen označení Země neumírajících, ale též Valinor či Aman. 

Pro běžného diváka to není zas až tak podstatné, ale v článku zkoumající lore takto do hloubky mi připadá užitečné zmínit, že Středozem není jméno celé planety či světa a Valinor není její součástí. Středozem je kontinent ležící východně od Valinoru a Tolkien nezasadil své příběhy na nějakou alternativní planetu, nýbrž na tu naši, již nazval Arda. Středozem je v podstatě Evropa v jakémsi předhistorickém, mýtickém období. 

Když se před týdnem Amazon vytáhl s prvním oficiálním materiálem k Pánu prstenů, okamžitě nabudil fanoušky po celém světě. Dosavadní kampaň byla naprosto tajnůstkářská, nedostalo se nám ani žádných skic a concept artů, což bylo maximálně frustrující. Nyní však Amazon zasadil divákům semínko naděje. Zda vzklíčí k radosti, se dozvíme 2. září 2022, kdy bude mít seriálový Pán prstenů premiéru. Do té doby nezbývá než trpělivost a krácení času četbou Silmarillionu. 

No a já se po dalších devíti tisících znacích na téma Pán prstenů rozhodl odebrat do Roklinky, abych v klidu dokončil svou knížku (mé předchozí spisy týkající se Pána prstenů naleznete na profilu seriálu). Sbohem, drahý čtenáři, dokud se zde u Tolkiena opět nesejdeme. 

Kdo jste četbu Silmarillionu odkládal, pusťte se do ní. Nejen že je to nádherná, poetická, zdrcující kniha, ale též vám zbývá jen rok do doby, kdy si ještě popisované kraje a místa můžete představovat po svém, a než bude vaše představivost přemalována všudypřítomnou seriálovou vizí. Podělte se o své zážitky s četbou Silmarillionu v komentářích. 

ilustrace: Alan Lee, Ted Nasmith