Seriál Medvěd poslední týdny sbírá jednu cenu za druhou. Z těch nejvýznamnějších dostal Zlaté glóby za nejlepší komedii, za herce a herečku v komedii, dále Emmy za nejlepší komedii, nejlepšího herce v hlavní roli v komedii, herce a herečku ve vedlejších rolích v komedii, nejlepší režii komedie a nejlepší scénář komedie. Medvěd je vynikající seriál a já mu ocenění přeji, ostatně i v redakci jsme ho postavili na druhé místo žebříčku nejlepších loňských seriálů… Má to jen jeden háček.

Medvěd není komedie.

Proč tedy v kategoriích pro komedie soutěží? Stručná odpověď je: Proto, že může, a proto, že díky tomu vyhrává. Pojďme si to ale rozebrat podrobněji.

Diskuze o více či méně vhodném zařazení některých děl do oceňovaných kategorií nejsou nic nového. Na hraně byly a jsou seriály jako Barry, Kidding nebo Atlanta, které většinou soutěží jako komedie. Seriály jako Orange is the New Black nebo Shameless zase v různých ročnících různých cen přebíhaly mezi komediemi a dramaty. Medvěd je ale pravděpodobně spolu se sci-fi filmem Marťan (Zlatý glóbus za nejlepší komedii nebo muzikál) tím nejkřiklavějším případem nesprávného zařazení.

Medvěd totiž není ani na hraně, není to ani dramedy, je to jednoznačně drama. Drama o napjatých vztazích ve stresujícím prostředí provozu restaurace, drama o komplikovaných rodinných vztazích, drama o vynikajícím šéfkuchaři, který za nadání v kuchyni platí zase v jiných stránkách života. Ještě výrazněji než u ceny za komediální seriál je to vidět u hereckých cen. Jeremy Allen White nevyhrává sošky kvůli svému skvělému hláškování, komediálnímu timingu nebo dokonce grimasám… Dostává je za své (bez debat) výborné dramatické herectví, za smutné pohledy, za výrazy skryté bolesti. Ne že by v Medvědovi za celé dvě řady nebylo nic k pousmání, ale ve výsledku je ten seriál výrazně méně vtipný než třeba sarkastický Dr. House, suše glosující Mad Men nebo Hra o trůny s Tyrionem a Bronnem, u nichž by o zařazení jinam než mezi dramata snad nikdo ani nepřemýšlel.

Zda je Medvěd komedie, byli po předávání cen Emmy dotázáni i samotní tvůrci a herci. Neposkytli příliš přesvědčivé odpovědi. Jeremy Allen White (Carmy Berzatto) si ponechal asi nejvíce důstojnosti s jednoduchou nepravdou: „Ano.“ Producent Josh Senior se pustil do podrobnější úvahy: „Myslím, že seriál je věrný životu. Někdy je to vtipné a někdy skutečné. Snažíme se vyprávět skutečný příběh." Takže… je to drama? Každopádně pak ještě dodal: „To, co chceme dělat, je říkat pravdu a vyvolat v lidech pocity. Jestli se smějí nebo pláčou... to nemůžeme ovlivnit.“ Ebon Moss-Bachrach (Richie) řekl: „Tyhle představy o komediích a dramatech jsou poněkud zastaralé.“ (Škoda, že to nenapadlo tvůrce seriálu Volejte Saulovi, který měl během šesti sezón 53 nominací v dramatických kategoriích Emmy, ale neukořistil jedinou sošku). Pak ještě pokračoval: „Všichni se snažíme zobrazit ten chaos lidské existence, která je hluboce komická a všichni trpíme.“ Na otázku, jaké jsou jejich oblíbené komediální momenty ze seriálu, si Moss-Bachrach společně s kolegyní Ayo Edebiri (Sydney) vzpomněli na to, když restaurace v první řadě dostane od hygieny hodnocení C. K tomu nemám co dodat.

Když půjdeme až k jádru problému, pro úplnost si můžeme říct i to, proč vůbec chtít ceny vyhrávat. Není to jen proto, abyste měli co vystavit na poličku a čím se pochlubit rodičům. Pro producenty a další tvůrce je to hmatatelný důkaz úspěchu díla, což může být přímo záchranný kruh v případě nízké sledovanosti a je to příjemný bonus v případě vysoké sledovanosti. Je to užitečná položka do životopisu a argument pro odklepnutí návrhu příštího projektu seriálového tvůrce, může to pomoci při účasti herce na castingu. Je to argumentační páka pro vyjednávání o platech i dalších podmínkách, ostatně existují i statistiky prokazující, jak hercům poskočily platy nahoru po obdržení Oscara. A je to také publicita zadarmo.

Konkrétně v aktuálním ročníku by se snad každý nejraději vyhnul střetu se seriálem Boj o moc, který převálcoval všechno, drama ale bude mít proti komediím převahu vždycky. I když se vnímané rozdíly mezi vysokým a nízkým uměním čím dál tím více stírají, i když vynikající komediální herectví může být mnohdy stejně náročné i náročnější než dramatické, většina hlasujících stejně vědomě či podvědomě hodnotí drama výš.

Jak že se tedy Medvěd do komediálních kategorií dostal? Jednoduše se tam sám přihlásil. A nikdo nic nenamítal. Většina velkých cen funguje tak, že televizní stanice a streamovací platformy samy pošlou přihlášky, kde v každé vyplní jméno, titul a kategorii. Z nich se následně volí užší výběr nominovaných. A teď ta snad nejzásadnější informace – dříve platilo pravidlo, že seriály s půlhodinovými epizodami jsou komedie, hodinové (resp. prostě delší) seriály jsou dramata. Historicky to byla i pravda, s postupným nástupem dramedy seriálů a velkým rozvolněním stopáží díky streamovacím platformám už nikoliv. Ceny Emmy tohle před pár lety vyškrtly ze svých pravidel, přesto to tak mají mnozí stále zažité. Emmy i Zlaté glóby ve svých pravidlech ke kategoriím komedie a drama uvádí pouze jednoduchou větu, že většina stopáže seriálu musí být primárně komediální, resp. dramatická.

Jistěže nedává smysl komedii definovat v pravidlech nějak podrobněji. Jak také, počtem vtipů a hlášek za minutu, za epizodu? Použitím stopy s diváckým smíchem? Také dává smysl, že se nikomu nechce dohadovat, jestli je nějaká konkrétní dramedy spíš drama nebo spíš komedie. Ale Medvěd je naprosto zřejmé drama, jen s půlhodinovými epizodami, a tak se nikdo neozývá ani tady.

Co s tím? Jedna možnost je přestat rozlišovat kategorie na drama a komedie. Například Zlaté glóby to tak u vedlejších herců dělají už teď. Jenže pak by asi už nikdy nic nevyhrál žádný komediální seriál. Ilustrací budiž, že i teď si sošku za nejlepšího herce ve vedlejší roli odnesl Matthew Macfadyen za Boj o moc, zatímco Ebon Moss-Bachrach z Medvěda zůstal u pouhé nominace. Další možnost by byla zavést „prostřední“ kategorii dramedy, kde by mohly soutěžit seriály jako Barry nebo třeba i Californication a dejme tomu, že i půlhodinová dramata jako Medvěd, když by jim to udělalo radost, zatímco kategorie komedie by zůstala čistě sitcomům. Poslední možností pak je, začít to žánrové rozdělení trochu přísněji vymáhat. Dramedy nechat soutěžit tam, kde chtějí, ale přihlášky dramat do komedií už posílat zpátky. Samozřejmě i z této varianty by pak bylo nějaké to mrzení…

Co si z toho všeho odnést? Medvěd si zaslouží, aby se o něm mluvilo, aby byl chválen i oceňován. Jen by bylo fajn, kdyby to bylo v těch správných kategoriích. Vy každopádně tohle kličkování mezi pravidly jeho tvůrcům nezazlívejte příliš a na Medvěda se podívejte, seriál je to výborný. Jen se u něj moc nezasmějete.

---

Autor: Ondřej Kubín
Foto: FX