Strana 4 z 4

1 2 3 4

Spooner

Já ve svém osobním výběru seriálů uplynulé desetiletky chci připomenout zejména malinko drsnější a chlapácké seriály, jež možná nepatří mezi absolutní seriálové klenoty, ale na jejich (minimálně) hlavní charaktery by se rozhodně nemělo zapomenout.

Justified (Strážce pořádku) – Justified je skvělou ukázkou „moderního westernu“ s parádním feelingem, drsnými hláškami a zejména skvěle fungující rivalitou mezi Raylanem Givensem a Boydem Crowderem. Timothy Olyphant i Walton Goggins zde jeli na maximum a fanoušek chlapáckých oldschool podívaných slintal blahem. Olyphant už nikdy nebude mít tak cool roli.

Peaky Blinders (Gangy z Birminghamu) – Stylový gangsterský nářez s Cillianem Murphym v životní roli, jehož vizuál mě nepřestal bavit ani po pěti sezónách. Je to drsné, špinavé a i když prozatím poslední řada pro mě měla nějaké mouchy, stále jde o velmi vtahující gangsterku, která vám nedá vydechnout.

Bosch – Detektiv, kterého minulá dekáda potřebovala v záplavě temných kriminálek jako sůl. Drsňák ze staré školy, v jehož případech hraje prim stará dobrá pomalá policejní práce. Bezchybný Titus Welliver a hlavně seriál, jenž nejen že s každou další řadou nepolevuje, ale naopak zatím stále výše nastavuje svou kvalitativní laťku.

Sam.Vimes

Ve svých osobních tipech připomenu dobové hudební drama, psychedelickou komiksovku a český komediální klenot.

Vinyl – Scorsese si vždycky potrpěl na pečlivě vybrané rockové a bluesrockové soundtracky, až u Vinylu se ale muzice věnoval naplno. A bylo z toho špičkově napsané, zahrané, nasnímané i zrežírované drama vyznávající lásku k hudbě. Velká škoda, že zůstalo u jediné řady.

Legion – Experimentální komiksovka se skvělým soundtrackem, vypiplanými kulisami a pečlivě volenými barevnými paletami, která hýří režijními nápady, hraje si s formou a místy až impresionisticky zprostředkovává komplikovaný psychický stav hlavního hrdiny.

Okresní přebor – Za mě osobně nejlepší český seriál vůbec. Kolečko a Prušinovský tady stvořili ohromně vtipné postavy, ze kterých se ovšem zároveň nestávají pouhé karikatury, ale zůstávají skutečnými trojrozměrnými lidmi. Tak zábavné a uvěřitelně živé dialogy umí psát málokdo, tady jsou navíc odehrané s dokonalým komediálním timingem.

Diego.Dorlan

Ve svém osobním výběru bych rád zmínil seriály, které se sice nedostaly do redakčního výběru, ale rozhodně by si zasloužily vaši pozornost. Představuji tak díla z trochu lehčího soudku, protože to jsou převážně ty seriály, k nimž se rád i po letech vrátím.

Community (Zpátky do školy)  Sitcom z prostředí vysoké školy, který naprosto dokonale využil barvité postavy a studijní aspekty pochybné vysoké školy. Seriál si je neskutečně vědom sám sebe a právě to je jeho nejlepší zbraň. Ať už se jedná o neuvěřitelné situace či komplexní osobní dilemata, tak se budete bavit u každého dílu, které jsou nacpané k prasknutí vtipy a referencemi.

Gravity Falls (Městečko záhad)  Na povrchu se možná Gravity Falls tváří jako pohádka pro děti, ale právě v tom tkví kouzlo celého seriálu. Vtipné a často velmi přehnané postavy nabídnou o něco hlubší a zajímavější zážitek pro starší diváky. V každém díle máme potom novou zápletku, jež eventuálně přispívá do hlavního příběhu. Ten se prolíná oběma sériemi a postupně graduje až v jedno z nejlepších finále, jež byste si neměli nechat ujít.

Parks and Recreation – Další sitcom, jemuž byste měli věnovat svou pozornost. Seriál je natočený ve stylu mockumentary a jeho hlavní předností jsou skvěle realizované postavy s Leslie Knope a Ronem Swansonem v čele. Jedná se o ultimátní “feel good” seriál, který si velmi rychle najde cestu k srdci diváků a jakmile si jej oblíbíte, tak na něho nikdy nezapomenete. 

krauset

I já předkládám své doplňkové favority, ale zůstávám u dramat. A lituji The Deuce na pomyslném čtvrtém místě.  

The Handmaid´s Tale (Příběh služebnice) vyniká precizní vizuální světotvorbou a má okamžitě rozpoznatelný look. Jí zobrazovaná dystopie má svou neúprosnou zvrhlou logiku a je aktuální. Skvělá první řada se ještě zlepší s tím, jak se ve druhé fikční svět rozšiřuje. A třetí je pak emocionálně úderná jako máloco. Margaret Atwood předložila dystopii, která ve vnitřní logice své konstrukce v mnohém převyšuje Orwella, a naprosto ospravedlňuje druhé zastoupení Elizabeth Moss, jejíž výkon patří mezi velikány herectví.

Babylon Berlin byl pro mě před dvěma lety zjevení. Temně detektivní zápletky, ale co víc porozumění pro meziválečné Německo, moře podzápletek, realisticky zobrazené násilí a skutečné napětí učinily z Babylonu Berlin jeden z mých nesilnějších seriálových zážitků nejen minulé dekády, ale vůbec. Zřejmě ten nejlepší seriál s minimální publicitou. Taky seriál s nejlepší taneční scénou od Pulp Fiction. 

The Knick (Doktoři bez hranic) je vizuálně strhující a kompaktní, elektronická hudba skvěle pasuje do období elektrifikace a technologického rozkvětu. Když se Soderbergh chopil režírování seriálu o jedné newyorské nemocnici s inovativním přístupem k provozu i péči, pořád nebylo běžné, aby filmový režisér točil všechny díly svého projektu (David Lynch točil jen šest epizod původních Twin Peaks). A ten režisérský úchop je znát v dobrém. The Knick dělá to, co by měla dělat všechna dobová dramata, skrze profesní obor ukazují celou společnost.

 

Strana 4 z 4

1 2 3 4