Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.

Top 10 seriálů uplynulé dekády


ikona
Redakce
breaking badbroencrowndaredevildekádafleabaggame of throneshra o trůnykorunaleftoversmostpozůstalírick a mortyrick and mortysons of anarchytop
Jaké nejlepší seriály byly k vidění za posledních deset let? 

Desátá léta jedenadvacátého století jsou již minulostí, takže je ideální chvíle vyhlásit to nejlepší, co jsme za tu dobu mohli na seriálovém poli vidět. Nejdřív ale něco málo k pravidlům. Kvalifikovat se mohl i seriál, který začal před rokem 2010, pokud jeho větší část spadala do desátých let. Rozdělili jsme zvlášť seriály a zvlášť minisérie (na něž dojde příště). Do minisérií jsme se rozhodli zařadit i některé série antologií, zvlášť pokud třeba jedna série byla výborná a pak šla kvalita dolů. Ne, není to zrovna exaktní věda, ale jestliže Tenkrát v Hollywoodu může mít Zlatý glóbus za nejlepší muzikál nebo komedii, tak nám tohle snad odpustíte.

Nehlasovali jsme, ale „prostě“ se dohodli na deseti nejlepších. A dokonce se to obešlo i bez násilí. Níže najdete abecedně seřazenou desítku nej seriálů desátých let a pak ještě několik osobních tipů, které se do hlavního výběru nedostaly. V diskuzi dejte vědět, které seriály za posledních deset let udělaly největší dojem na vás.

TOP 10 MINISÉRIÍ A ANTOLOGIÍ UPLYNULÉ DEKÁDY

 

Fleabag (Potvora)

Fleabag má sice za sebou pouze dvě série s dosti krátkou stopáží a malým počtem epizod, i přesto si přítomnost mezi těmi nejlepšími bez debat zaslouží. A vlastně k tomu stačí říct jen jeden důvod, Phoebe Waller-Bridge. Herečka a scenáristka v jedné osobě totiž dokázala vytvořit tak specifické a svébytné dílo, které se poměrně rychle stalo kultem a továrnou na ceny. Její brilantní scénář naprosto bezkonkurenčním způsobem kombinuje humor a dramatickou stránku, v níž si (nejen) titulní hrdinka prochází psychickým peklem. Jenže po scéně, jež vás zavalí depresí, v podstatě ihned přichází neskutečně našlapaná humorná scénka či hláška, jež vás dostane do kolen. 

Timing má Phoebe prostě v malíku a její Fleabag je navíc i přes svou neskutečnou nálož humoru místy dosti bolestivou sondou do života nejedné dnešní ženy. Loňská druhá série pak už tak brilantní podívanou povýšila ještě o úroveň výše. Kromě postavy božího kněze v podání Andrew Scotta nabízí hlavně dokonalý závěr a zakončení, po němž už nic dalšího divák vidět nepotřebuje. Což mě na jednu stranu i mrzí, protože ironických hlášek a problémů hlavní hrdinky bych se nepřejedl asi nikdy. Holt se musím nechat překvapit, s jakou další bombou nás Phoebe dostane příště. (Spooner)

Game of Thrones (Hra o trůny)

Neušklíbejte se. Tvůrci Weiss s Benioffem nezvládli poslední dvě řady (ano, sedmou sužují podobné problémy jako osmou), ale předtím se jim povedlo vytvořit největší seriálový fenomén vůbec a naprosto změnit měřítko televizního vyprávění. Opravdu to není tak dávno, co si nikdo nedovedl představit, že něco jako Bitva bastardů vůbec lze natočit pro televizi (tedy ne televizi, HBO). A vklad showrunnerů není jen v adaptaci. Dnes populární myšlenka, že jde o dvojici packalů, zcela přehlíží fakt, že mnoho z toho, co bylo na seriálu nejlepší, buď napsali zcela sami, nebo to Martin zmiňuje jen okrajově – a to z pohledu akce (Tvrdodomov), tak dialogu (Robert se Cersei konverzující o manželství, Tyrion vzpomínající na svého brouky zabíjejícího bratránka chvíli před Oberynovým duelem). A ano, rád bych viděl jejich verzi Star Wars se soundtrackem Ramina Djawadiho. 

 

První polovina seriálu a zejména třetí a čtvrtá série (zde loňský žebříček sérií a epizod) jsou pro mě na vrcholu televizního tvorby jako dvojice draků shlížející z vrcholu potravního řetězce. Odvyprávěné s absolutním sebevědomím, dialogy, co se nemíjí účinkem, epizody sestavené s jasnou tematickou vizí i přes obrovské množství postav, palčivé, hmatatelné nebezpečí, kterému se nikdy žádnému seriálu nepodařilo přiblížit, dokonalá směs dramatu, akce a humoru vycházejícího z postav, to vše udělalo ze seriálu miláčka fanoušků i kritiků. Hra o trůny je po většinu svého běhu velice chytré, v barvě zlovlka morálně šedé spíše než černobílé fantasy, přes brutalitu místy vyprávěné se značnou jemností a rozmyslem. Grandiózní i komorní. Skutečný převrat v dějinách seriálové produkce  a – nechám-li rozhodovat srdce – dílo patřící na Železný trůn televizní tvorby. (krauset) 

Mad Men (Šílenci z Manhattanu)

Subtilnost není něco, co bychom si spojovali s reklamou. Reklama má udeřit, i v těch nejlepších je cosi vulgárního. A přesto jsou Mad Men, drama o jedné reklamce na Madison Avenue, seriál s nejlepším scénářem, jenž je plný podpovrchového vření a podtextu. Sice ne extra dějoví (tady by ta podobnost s reklamou byla), přesto jsou „Ad Men“ podivně strhující od pilotní epizody s názvem Smoke Gets in Your Eyes. Kouř se mi hned napoprvé dostal nejen do plic, ale rovnou do mysli. Byť seriál odstartoval už v roce 2007, možná svoji nejlepší řadu (S05) i nejlepší epizodu (S04E7 The Suitcase) odvysílal v uplynulé dekádě.

 

Až na tu poněkud pulpovou otázku identity a občasné záměrné bizarnosti se scénář chová uměřeně (Don snažící se podplatit někoho, kdo mu vyhrožuje, místo více „seriálového“ pokusu o vraždu – poučení pro House of Cards), porušuje očekávání (Peterova zbraň z níž se nevystřelí), aby pak zasadil až groteskní úder (sekačka v kanceláři). Nejen že je to špičkové drama, zároveň se jedná o jeden z nejvtipnějších seriálů vůbec. Matthew Weiner napsal v Donu Draperovi (Jon Hamm) a v Peggy Olsen (Elizabeth Moss) možná nejvrstevnatější seriálové postavy a zasadil je do precizně zkonstruovaného dobového prostředí. Ve stylu 60. let smekám fedoru. (krauset) 

Rick and Morty 

V minulé dekádě jsme začali sledovat stoupající popularitu animované tvorby. Fanoušci tohoto žánru si mohli dokonce začít vybírat, čemu budou věnovat pozornost. Žádný seriál ovšem neslavil takový úspěch a popularitu jako právě duo Ricka a Mortyho. Tvůrci Dan Harmon a Justin Roiland vytvořili tuto šílenost, která dosáhla na úroveň popularity, o níž se většině seriálů může jen zdát. Na to ukazuje i fakt, že seriál měl od roku 2013 necelé čtyři série, přičemž neukazuje žádné známky zpomalení.

 

Šílené výjevy, inteligentní i naprosto nesmyslný humor, pravidelné boření čtvrté stěny, příliš uvědomělé epizody a tematické reference na různé popkulturní fenomény v kombinaci s prakticky neomezenými možnostmi kreativity se dnes staly již standardem, který od Ricka a Mortyho očekáváme. Seriál i tak nemá vůbec tendenci se omezovat nebo brát ohledy na citlivější diváky a stále nachází nové způsoby, jak překvapit. Každý díl možná není tak konzistentní jako v případě jiných kultovních pořadů, ale i tak nabízí každému divákovi něco, čím si jej udrží, a náležitě zabaví. Pokud nemáte problém s animovanou tvorbu, tak by vás tenhle fenomén rozhodně neměl minout. (Diego.Dorlan)

© copyright 2000 - 2022.
Všechna práva vyhrazena.
Hosting zajišťuje: Stable.cz
Kontakty: Technická podpora | Redakce

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace