NEJLEPŠÍ VIZUÁL

5. Wednesday

Tim Burton se s Wednesday vrátil zpátky do formy. A to nejen do té režisérské. Addamsovic rodina je pro něj prostě látka jako stvořená a vizuál seriálu to jasně dokazuje. Tmavé a temnější barvy, neodolatelné souhry kontrastů barev, světel a stínů a také dvou odlišných světů (tradiční maloměsto x obrovský tmavý viktoriánský barák) - to všechno tady samozřejmě najdete. Celek je příjemně hravý i temný. A kostýmy tu hromadu vizuálních nápadů a zcela typických burtonovských kulis skvěle dokreslují. (tomasmy)

4. Volejte Saulovi

Vždyť se stačí podívat jen na ty Saulovy outfity! O Gilliganovi toho bylo řečeno mnoho, kromě všech superlativů ho pro mě ale velmi vystihuje pojem hračička. Nechci si ani představit, kolik práce muselo dát pomazlit se s každým záběrem s takovou péčí, jaká byla věnována skvostnému spin-offu. V řídce vídané souhře se tu potkává úžasný cit pro detail s mistrně vystavěnými celky. Tvůrci této show i tu nejzapadlejší scénu dovedou prodat tak nevšedně, že je vizuálně podmanivější než drtivá většina blockbusterové produkce.

Už v Breaking Bad hrály například barvy a kostýmy velkou roli v doplňování charakterů, v Better Call Saul ale Gilligan tuto dovednost vyšperkoval k dokonalosti, jak je vidět například v megalomanském libování si Saula ve výstředních oblecích, počáteční sterilitě kostýmků jeho femme fatale Kim či depresivně bezbarevných scénách, kde vidíme Jimmyho po odchodu z Albuquerque. A to, že v jedné souhře se vzájemně doplňují postavy, děj, vizuál a charakter seriálu, je vždy hodno ocenění. (Jokolo)

3. Andor

Budu se opakovat, ale Andor se prostě povedl a vlil fanouškům Star Wars zase na chvílí pozitivní krev do žil. A nemůže za to pouze výborný scénář, výteční herci apod., ale také způsob natáčení, který Tony Gilroy pro svůj seriál zvolil. Zatímco Mandalorian, Obi-Wan Kenobi a spol. se už spoléhají na moderní techniku Volume, zde se tvůrci rozhodli, že na to půjdou „postaru“ a vsadí na kulisy a klasické zelené plátno. A výsledkem je o něco živější a hmatatelnější svět, který zatím nejvíce evokuje kouzlo starých filmových epizod. Navíc si tvůrci s jednotlivými kulisami a prostředím nádherně vyhráli a jejich výtečná práce jen přidala na správně temné atmosféře. Na prostory chladného vězení či korporátní střediska Impéria byla mnohdy radost pohledět. (Spooner)

2. Rod draka

Rod draka v sobě pojí štědrý rozpočet pozdějších řad Hry o trůny s výraznějšími vlivy reálného evropského středověku z počátečních řad. Je to vidět na propracovaných kostýmech, především dámských šatech, na špercích a jiných rekvizitách i na bohatě zdobeném, vyřezávaném nábytku v pokojích šlechty. Zároveň bylo dost zlaťáků i na opulentní výjevy třeba z turnaje nebo ze scén s draky. Tvůrci si také nic nedělali z toho, že by si diváci mohli znovu stěžovat, že na monitorech svých počítačů špatně vidí, a nebáli se mnohdy velmi decentního svícení scén, obzvlášť v interiérech hradů nebo v nočních exteriérových scénách. Naopak si vyhráli se světlem měsíce nebo se světly svíček a krbů a stíny, jež vykreslují na tvářích postav v detailních záběrech. (Sam.Vimes)

1. Sandman

Sandman vypadá… snově. Především samozřejmě samotné pohádkové Snění i se svými obyvateli, ale také jeho zpustošená verze, dále i Peklo či srdce říše Touhy. Tvůrcům se perfektně povedlo trefit kostýmy, nejefektněji se pak mohli předvést v průchodu staletími společně s Morfeem a Hobem Gadlingem. Trikaři se zase kromě fantaskních světů mohli vyřádit třeba u překladu souboje slov v pekle do obrazové řeči, hodně se jim povedl i digitální mluvící havran Matthew. Trochu rozporuplné je občasné využití skel, která mírně protahují záběr – někdy to úspěšné přispívá k nepozemské, snové atmosféře, jindy to ale působí jen divně. Klaustrofobická epizoda s postupujícím šílenstvím v jídelně je se svými výraznými změnami barevného ladění v průběhu času vizuálně možná nejpoutavějším bodem seriálu. (Sam.Vimes)

Osobní tipy:

Pistol – Dobová stylizace s formátem 4:3 a výrazným zrnem v kombinaci s Boyleovým dravým stylem plným rychlých střihů a doslova punkových koláží. (Sam.Vimes) 

The Offer – Sedmdesátky, nablýskaný Hollywood, noirovsky zakouřené místnosti s diskutujícími mafiány, hučící promítačka, která nás umí přenést do jiného světa, a režisér křičící „Akce!“ na place nejlepšího filmu všech dob. Co chtít od seriálu víc. (Jokolo)